3. Migrace: integrace a evropská identita
Při přijímání migrantů a jejich integraci do společnosti se musíme řídit hodnotami solidarity, rovnosti a spravedlnosti. To je cílem akčního plánu pro integraci a začleňování na období 2021–2027, který Komise zveřejnila v listopadu 2020.
Akční plán staví na předpokladu, že migranti důležitým způsobem přispívají k životu Unie. Jde v něm zejména o podporu „začlenění pro všechny“ a odstraňování překážek, které brání účasti a začlenění osob s migračním pozadím v evropské společnosti, ať už jsou to nově příchozí, či občané členských států[i].
Také Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 20. května 2021 o nových způsobech legální migrace pracovních sil zdůraznil, že „stávající směrnice měly na předcházení vykořisťování pracovní síly pouze omezený dopad a že migrující pracovníci i nadále čelí nerovnému zacházení a pracovnímu vykořisťování,“ a vyzval Unii, aby „přijala koordinovaná opatření s cílem toto nerovné zacházení a vykořisťování řešit“[ii].
Variations on E.U. flag n°1-4
Variations on E.U. flag n°1-4
Posse Studio
Posse Studio
Mani(nuestro) Our Common Manifesto
Mani(nuestro) Our Common Manifesto
Paolo della BELLA – Europa
Screenshot
Crossing Bodies, Crossing Boundaries
Crossing Bodies, Crossing Boundaries
Rovněž fotografická a filmová tvorba bulharské výtvarnice a filmařky Borjany Ventzislavové se primárně zaměřuje na otázky mobility a migrace. Ventzislavová se pohybuje mezi Vídní a Sofií a svou prací zasahuje do více oborů, jako je film, video, instalace, fotografie i performativní a mediální umění. Tématem díla Migration Standards (Normy migrace, 2011) jsou požadavky migrantů na změny v evropské migrační politice. Protagonisté hovoří o svých požadavcích před plátnem, na kterém se zobrazují hlavní vídeňské památky – radnice, Hofburg, Belvedere a Schönbrunn[iii].
Borjana Ventzislavová k tomu říká:
Nikdy jsem se nevěnovala street fotografii ani prosté dokumentární tvorbě. Jde mi o příběhy, které jsou s těmito lidmi spojeny, a o strukturní podmínky a konvence naší společnosti. Znamená to, že k tématu sice přistupuji jako dokumentaristka, ale scéna je vždycky výsledkem stylizace[iv].
Na problémy a příležitosti spojené s překračováním hranic se zaměřil Bruno de Almeida v díle Crossing Bodies, Crossing Boundaries (Překročit těla, překročit hranice, 2024), na jehož vzniku se podílela skupina účastníků kurzu kresby. Tuto zkušenost shrnuje Almeida takto:
Účastníci kurzu, ač obyvatelé Porta, vesměs pocházeli z různých kultur a různých zemí. Na papíře zachycovali vzájemné vztahy a vyjednávání jako neostré odrazy hranic mezi jednotlivcem a kolektivem. Tento kreativní proces působil jako stimul pro kritické myšlení – účastníci mohli vidět, jak umělecká praxe podporuje demokracii tím, že klade důraz na tuto koexistenci v pluralitních prostorech.
Dalším dílem je kolektivní projekt Variations on E.U. flag n°1-4 (Variace na vlajku EU č. 1–4, 2024), který probíhal pod vedením Rachel Rouzaudové za podobných podmínek jako projekt Bruna de Almeidy, a jehož výsledkem byly čtyři různé reinterpretace evropské vlajky. Podobný smysl pro hru se symboly a barvami spjatými s evropskou identitou nacházíme v díle Europa (1998), jehož autorem je Paolo Della Bella. Dílo vyznačující se zvláštní lehkostí a hravostí má své kořeny v tradici komiksové kresby, v níž sám autor kdysi slavil své první úspěchy. Zálibu v ilustrační tvorbě a v kresleném humoru přenesl i do klasičtějších výtvarných prací, jako je právě Europa. Jedná se velký horizontálně orientovaný obraz tvořený 39 kreslenými lineárními ilustracemi propojenými s dvanácti barevnými hvězdami. Zajímavé je pokusit se rozluštit kulturní symboliku jednotlivých kreseb a odhalit, ke které evropské zemi se vztahují.
Sofía Morenová se ve svém díle Mani(nuestro), Our Common Manifesto (Mani(nuestro), náš společný manifest, 2024) hlásí k dlouhé tradici manifestů jako veřejně šířených textů, které deklarují doktríny, programy nebo cíle, ať už je to v oblasti politiky, nebo soudobé umělecké avantgardy. V tomto případě má manifest kolektivní charakter: shromažďuje množství výpovědí obyvatel španělského regionu La Rioja a jejich spontánních reakcí na otázku, co pro ně znamená být na místní i evropské úrovni součástí demokratické společnosti a žít na demokratickém území. Obrana demokracie v Evropě jako kolektivní odpovědnost je deklarována v prestižní iniciativě kontaktní kanceláře Evropského parlamentu ve Vídni, která vznikla ve spolupráci s místními umělci a zástupci městské správy. Jedná se o velkou nástěnnou malbu s volebním sloganem, která by měla na místě zůstat natrvalo, a připomínat tak kolemjdoucím heslo „společně pro demokracii“ po mnoho příštích let.
[i] Evropský parlament: Legislative Train 06.2024, 5: Promoting Our European Way Of Life – Action Plan On Integration And Inclusion. Dostupné na: https://www.europarl.europa.eu/legislative-train/carriage/action-plan-on-integration-and-inclusion/report?sid=8201.
[ii] Usnesení Evropského parlamentu ze dne 20. května 2021 o nových způsobech legální migrace pracovních sil, Úř. věst. C 15, 12.1.2022, s. 196. Dostupné na: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:52021IP0260.
[iii] Steffen Siegel: Counter-Images. 5X5 PHOTO TRACKS, zvláštní publikace u příležitosti 25. výročí EIKON.
[iv] Aigner, S. (2012): Borjana Ventzislavova. EIKON International Magazine for Photography and Media Art, 80, s. 24-29.
Tipy pro učitele
1 – 2 – 3 – 4
Home