Skip to main content

ROSINA LUI

Hygge, 2024

klasický dřevěný kávový stůl malovaný akrylem, 41 x 74 x 74 cm

 „Co potřebujeme k vytvoření hygge? „Hygge“ – slovo, které se v dánských textech poprvé objevilo v 19. století – je všeobecně oblíbeným výrazem, jenž označuje příjemnou, uvolněnou, spokojenou náladu. Nejedná se pouze o individuální psychický stav, ale i o každodenní zkušenost vzájemnosti, bezpečí, rovnosti, společenské výměny a osobní vyrovnanosti. Taková atmosféra je možná jen díky silné a dlouhodobě funkční politické struktuře, která jednotlivcům pomáhá uplatňovat svá práva a svobody v kulturní a společenské oblasti a podílet se na politickém životě.

Toto dílo – nízký kávový stolek – zachycuje podstatu otevřené, demokratické a kooperativní společnosti. Kávový stolek si uchovává svou relevantnost již dlouhou dobu, neboť jeho koncept nepřestává vyhovovat měnícím se potřebám odlišných uživatelů. Kávový stolek nalezneme jak v kavárnách, tak v domácnostech, a je tedy současně soukromým i sdíleným prostorem. Tato konkrétní širší a nižší varianta stolku se objevila v poválečném období a byla praktičtější pro obývací pokoje, neboť skýtala nejen místo pro kávu, ale i pro knihy, vázy a drobná potěšení. S vynálezem televizního přijímače v 50. letech 20. století byly povrchy kávových stolů dále sníženy, aby stůl nezakrýval výhled na televizní obrazovku, a to i tehdy, když na něm jsou umístěny předměty.

Kávový stolek je schopen nabídnout požitek z různých drobných potěšení, neboť jeho váha je rovnoměrně rozložena na nohy, které ho nesou. Stejně jako kávový stůl se může společnost zhroutit, pokud nebude zajišťovat rovné výsledky pro všechny komunity. Volby do Evropského parlamentu ukázaly zvýšenou polarizaci v důsledku senzacechtivých narativů a snah části sdělovacích prostředků obviňovat některé demografické skupiny. Takové rozdělující strategie ztrácejí ze zřetele udržitelnou lidskost a ekonomiku, neboť brání přístupnosti a otevřenosti zdrojů, financování a kultury. Jak můžeme udržovat rozmanitost a vitalitu, z níž by měli prospěch všichni?

Máme-li zachovat současné přednosti otevřené a demokratické společnosti, je nezbytné rozvíjet rozmanité, inkluzivní a spravedlivé postupy. Jednotlivé předměty a rituály – od čerstvých tulipánů zakoupených na sobotním trhu po vázu Delft blauw, do níž jsou umístěny – jsou možné pouze díky mnohočetnosti a vzájemnému opylování.“