2. Etika, politická svoboda, demokracie, volby
Smlouva o Evropské unii říká, že „každý občan má právo podílet se na demokratickém životě Unie“ a že „rozhodnutí jsou přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům“[i]. S výkonem politické svobody a volebního práva jsou úzce spjaty otázky transparentnosti a etiky. Parlament přijal v této věci různá opatření: kodex chování poslanců, rejstřík transparentnosti či veřejný online rejstřík dokumentů[ii].
Artivistka Sára Bányaiová ve svém příspěvku nazvaném Rethink with the Communitives of Malmö (1. června 2024) hravým způsobempoukazuje na to, že při uplatňování politické svobody musíme jednat eticky a zodpovědně. „Rethink“ je karetní hra, která má lidem na jednom konkrétním reálném místě ve Švédsku pomoci zamyslet se nad životem svých komunit novým způsobem. Bányaiová se přitom ptá, jak a proč bychom měli využívat naše právo volit a podílet se na politickém životě. Podle pravidel hry, jak je Sára Bányaiová sepsala, se anglickým slovem „communitive“, které vzniklo spojením slov „community“ a „initiative“, označují synergie mezi komunitními projekty a komunitami, které mají odvahu samy převzít iniciativu.
ARKoPOLL: the party!
ARKoPOLL: the party!
Paul GRAHAM – Untitled, Germany (Swarm of flies / Hole in Ground)
ILIYANA GRIGOROVA
ILIYANA GRIGOROVA
Berit HEGGENHOUGEN-JENSEN – Untitled
Disco Voting Booth
ULYSSE VASSAS
Yannis PSHYCHOPEDIS – Portrait de Lorca
Rethink with the Communitives of Malmö
Rethink with the Communitives of Malmö
Hygge,
Hygge,
V diptychu Untitled (Bez názvu, 1990), jehož autorkou je Berit Heggenhougenová-Jensenová, se objevuje zelené plátno, kterým bývají potaženy herní stoly v casinu. Vyvolává etické a morální otázky ohledně rozhodnutí přijatých v průběhu hry, při níž jde o pohyb peněz a majetku. Motiv stolu má prominentní místo i v dílech jiných autorů na této výstavě (Bányaiová, Almeida). Zvláštní typ stolu se stal ústředním bodem díla Hygge (2024) Rosiny Luiové. Tento nízký stolek je nejen praktickým místem k tomu, abychom si vypili kávu, ale ztělesňuje také určité historické, společenské a politické hodnoty, na které Luiová klade důraz:
Slovo „hygge“ se v dánské literatuře poprvé objevilo v 19. století. Je to populární výraz označující spokojenou, pohodovou atmosféru, kdy ovšem nejde jen o individuální stav mysli, nýbrž o každodenní zkušenost vzájemnosti, bezpečí, rovnosti, společenské výměny a osobní vyrovnanosti. Taková atmosféra je možná jen díky silné a dlouhodobě funkční politické struktuře, která jednotlivcům pomáhá uplatňovat jejich práva a svobody v kulturní a společenské oblasti a podílet se na politickém životě. Toto dílo – z hlediska funkce prostě konferenční stolek – zachycuje podstatu otevřené, demokratické, kooperativní společnosti.
Jinou perspektivu než uvedená díla má tvorba Yiannise Psychopedise (*1945) z konce šedesátých let. Psychopedis se zabýval převážně zneužíváním moci k omezování občanských svobod, jeho práce tedy byly odrazem tehdejší politické situace v Řecku[iii]. Lorca (1968) zobrazuje sžíravě ironickým dokumentaristickým tónem galerii postav, o kterých předpokládáme, že zastávají vysoké pozice v politické hierarchii. Ošklivost tváří je ještě více zdůrazněna v jiném Psychopedisově díle z téhož období – The Saviours (Spasitelé, 1968)[iv].
Psychopedisovy malby pracují s vizuálními kódy, které v té době používali i jiní umělci a skupiny, například španělské skupiny Equipo Crónica a Equipo Realidad. Ty ve velké míře využívaly obrazy vypůjčené z novin, kinematografie a dějin umění jako způsob uměleckého vyjádření k společenské a politické situaci. Takto hodnotí Psychopedisovo dílo kritikové a historikové umění:
Jannis Psychopedis, který ve své tvorbě po roce 1964 kombinuje politický program s černobílou estetikou denního tisku a s žánrem fotoeseje, někdy ve svých dílech přímo odkazuje na skutečné postavy politických a společenských elit. Chladná estetika fotografie mu umožňuje zachytit deprimující dobovou realitu objektivně a bez emocí[v].
Fotografický diptych Paula Grahama (*1956) Untitled, Germany (Swarm of flies/Hole in Ground) (Bez názvu, Německo (Hejno much/Díra v zemi), 1990) proti sobě staví detailní záběr špinavé díry v zemi a snímek rojících se much pořízený zdola. Podle kritiků, kteří komentovali jeho dílo pro katalog akvizic z Velké Británie v roce 1992, slouží tento dvojí obraz jako vizuální svědectví o hmotných pozůstatcích, které v městské krajině zanechala Berlínská zeď jako nástroj útlaku a rozdělení spřízněného lidu:
Ve fotografickém diptychu Paula Grahama se objektiv zaměřuje na půdu, na níž dříve stála Berlínská zeď, a nenásilně tak rekapituluje nedávné historické události. Na pravém panelu je divák vtažen do díry, která v zemi zbyla po někdejší politické hranici, nalevo pak jeho pohled stoupá vzhůru k obloze, kde se rojí hejno much. Jak miniaturní valkýry postupně mizí v dálce, zanechávají po sobě zlověstné znamení politických bojů[vi].
S dříve zmíněným obrazem Yiannise Psychopedise kontrastuje jiné dílo, které rovněž zobrazuje sérii portrétů, avšak velmi odlišným způsobem. Protagonisty díla Changemakers (Ti, kdo přinášejí změnu, 2024), jehož autorkouje bulharská fotografka a artivistka Ilijana Grigorovová, jsou lidé – aktivisté a artivisté -, s nimiž se setkala při práci na projektu „Pop the vote“, o kterém byla řeč v úvodu. K vyjádření obdivu, který vůči těmto lidem cítí, použila Grigorovová kyanotypii, jeden z primitivních fotografických postupů devatenáctého století s charakteristickým modrým nádechem. Použitím techniky považované dnes za vzácnou chtěla autorka zřejmě poukázat na entuziasmus, odvahu a energii každého z portrétovaných. Stejné kvality oceňujeme také v tvorbě dalších autorů, kterými jsou Ulysse Vassas s dílem Disco Voting Booth (2024) a Fjorida Cenajová (Cultterra Team) se svou prací ARKoPOLL: the party! (2024). Myšlenkou, která za těmito díly stojí, je prožívání a sdílení demokracie jako slavnosti, které se může zúčastnit každý.
[i] Smlouva o Evropské unii, hlava II, článek 10.
[ii] Evropský parlament: Transparentnost a etika. Dostupné na: https://www.europarl.europa.eu/at-your-service/en/transparency.
[iii] Řecké ministerstvo kultury, Národní muzeum soubobého umění: The years of defiance: the art of the ‘70s in Greece. „Po ústavní krizi z července 1965 procházelo Řecko (…) obdobím politické krize a nepokojů, kdy se rychle střídaly nestabilní vlády. Po převratu 21. dubna 1967 začalo období diktatury, které trvalo sedm let a skončilo tureckou invazí na Kypr a okupací velké části ostrova.“ ; „(…) řečtí umělci přirozeně reagovali velmi intenzivně na tehdejší dění ve světě. Byla to doba intenzivní politizace umění na celém světě, umělci cítili potřebu kriticky se vyjadřovat k světovému dění. Tato touha pocházala z jejich životních zkušeností i z hluboce zakořeněného pocitu nutnosti, a stejně tak z ducha doby, který vyzýval k boji za myšlenky (…)“, prosinec 2005 až květen 2006.
[iv] Reprodukci díla The Saviors (Spasitelé, 1968) lze nalézt v článku v časopise ART – NEA 13. října 2023: „Zítra (2023 začíná velká retrospektivní výstava Yiannise Psychopaidise Umění jako svědectví boje. Díla 60. a 70. let a jejich dopad v Městské galerii na Korfu. Zaměřuje se na uměleckou produkci šedeesátých a sedmdesátých let“ (https://www.efsyn.gr/tehnes/art-nea/406500_pneyma-shima-kai-hroma-mias-oramatikis-aristeras). K Psychopedisovým pracím z posledních let: Umělecké jaro Yiannise Psychopedise, 14. duben 2024: „Těmito dvěma dubnovými výstavami v Německu a Anglii a poté červnovou výstavou v Řecku seznámil Yiannis Psychopedis se svým dílem širší evropské publikum (…). Psychopedis, který žije mezi Mnichovem, Berlínem a Bruselem, je jedním z těch, kteří zanechali výraznou stopu v divadelním prostředí, muzeích výtvarného umění, galeriích i uměleckých institucích“ (https://www.efsyn.gr/nisides/429467_i-kallitehniki-anoixi-toy-gianni-psyhopaidi) . Děkujeme skupině TWOFOURTWO za pomoc při hledání podrobnějších informací o politicko-historickém kontextu Psychopedisových prací, které má Evropský parlament ve své sbírce.
[v] Řecké ministerstvo kultury, Národní muzeum soudobého umění: The years of defiance: the art of the ‘70s in Greece, prosinec2005 až květen 2006.
[vi] Twelve stars – selected works from the European Parliament Art Collection featuring new British acquisitions, 1992; katalog z výstavy v Belfastu, Edinburghu a Londýně od říijna 1992 do ledna 1993.