Od angažovaného umění k demokratickému artivismu
Úvod
Výstava Changemakers se zajímá o umění jako prostředek společenských změn. Staví proti sobě práce několika generací evropských výtvarných umělců – ukazuje díla evropských tvůrců z druhé poloviny 20. století, kteří se ve své tvorbě zabývali aktuálními společenskými a politickými otázkami, a porovnává je s tvorbou současných mladých umělců praktikujících artivismus – hybridní žánr kombinující techniky vizuálního a performativního umění se strategiemi a cíli aktivismu[i].
Obě generace vnímají svou uměleckou tvorbu jako nositele politického významu, a to nejen z ideového a estetického pohledu, ale také z hlediska používaných technik a materiálů. Chápou uměleckou praxi jako komunikaci jménem komunity, k níž náleží, a jako kritické vyjádření k aktuálním společenským otázkám.
Jak je z tohoto katalogu na mnoha místech patrné, někteří z vybraných tvůrců také vidí paralely mezi postupy, strategiemi a kolaborativními formami vlastní umělecké činnosti a debatami či rozhodovacími procesy, jaké jsou typické pro parlamentní demokracii.
Při výběru děl ze sbírky současného umění Evropského parlamentu se kurátoři zaměřili na umělce, kteří se svou tvorbou po celý život vyjadřovali ke společenským a politickým souvislostem své doby – to byli zejména Emilio Vedova, A. R. Penck, Georg Baselitz, Felix Droese, Darío Villalba, Jannis Kounellis a Adolf Frohner. Tím, jak žili a tvořili a k jakým uměleckým skupinám či manifestům se hlásili, vždy vyjadřovali určitou vzpouru proti historickým, politickým a společenským okolnostem, které omezují či ohrožují svobodu myšlení a projevu.
Mnozí z nich se nebáli dotýkat se témat a skutečností, které byly pro veřejnost i politickou moc nepříjemné – to bylo typické zvláště pro dráhu umělců, jako byli Darío Villalba, Claus Carstensen či Yiannis Psychopedis. Jejich díla soustavně odrážejí přesvědčení, že být výtvarným umělcem s sebou nevyhnutelně nese povinnost usilovat o změnu způsobu, jakým se lidé dívají na svět.
Kromě jmenovaných umělců jsou na výstavě vidět díla mladých „artivistů“, která vytvářejí vazbu k dnešku. Mnozí z autorů vytvořili výtvarná díla či intervence v rámci projektu, který uskutečnila organizace Culture Action Europe pod názvem „Pop the vote! Culture on the ballot!“ a který mohl proběhnout mimo jiné díky finanční podpoře Evropského parlamentu. Tato iniciativa měla zejména podněcovat mladé občany, aby v roce 2024 přišli k volbám do Evropského parlamentu, a to zvláště v zemích, kde byl nedávno snížen věk pro účast (tak tomu bylo například v Belgii).
Výstava vyjadřuje uznání tvorbě evropských umělců, kteří se ve své umělecké dráze vždy hlásili k myšlenkám politické svobody a svobody projevu. Někdy to bylo spojeno s osobním rizikem nebo s ohrožením profesního rozvoje. Tito umělci měli odvahu se postavit proti konvencím i cenzuře, a důležitým způsobem tak přispěli k posouvání technických a tematických hranic výtvarného umění.
Výběr je uspořádán do čtyř kapitol podle hlavních témat, kterým se umělecká díla ve sbírce a artivismus mladé generace věnují.
- 1. Svoboda projevu, svoboda gesta a jazyka
- 2. Etika, politická svoboda, demokracie, volby
- 3. Migrace: integrace a evropská identita
- 4. Starat se o ty nejpotřebnějšíe
- 5. Additional Resources
[i] Nossel, S. (2016): Introduction: On ‘Artivism,’ or Art’s Utility in Activism. Social Research: An International Quarterly, 83(1), s. 103-105. Project MUSE, https://doi.org/10.1353/sor.2016.0023.
Z organizačních a technických důvodů nebudou všechna zde uvedená díla vystavena ve všech výstavních prostorech (původně Brusel a Štrasburk).