Ákos Bánki se narodil v roce 1982 v obci Kazincbarcika. Své umělecké dovednosti získal pod vedením Sándora Molnára a Tamáse Lossonczyho na Maďarské akademii výtvarných umění (Magyar Képzőművészeti Egyetem) v Budapešti (jeden semestr v roce 2002 strávil v zahraničí na Chelsea College of Art and Design v Londýně), kterou absolvoval v roce 2006. Bánki, který využívá abstraktní postupy posunující hranice a který položil základy alternativní umělecké a kulturní sítě, se stal v Maďarsku jednou z hlavních postav nové vlny nefigurální malby.
Figurální malba nenašla v Bánkiho tvorbě nikdy své místo. Jako radikální abstraktní umělec čerpá z amerického abstraktního expresionismu, modernismu z doby druhé světové války, ale také z maďarských tradic v oblasti malby. Do přípravných fází procesu zasahují také figurální fotografie jako materiál, který je třeba přetvořit do podoby abstraktního jazyka. Fyzicky se tato inspirace – která směřuje k ideálu absolutní abstrakce – projevuje velmi expresivními tahy a instinktivním procesem, do něhož zapojuje celé tělo. Výsledný abstraktní produkt usiluje o zachycení emotivního podvědomého psychického stavu prostřednictvím barvy.
Nepřekvapí, že Bánkiho první a nejvlivnější série byla nazvána „Psychologický prostor“. Tato série vyjadřuje vnitřní sílu, která se přeměňuje v následné sérii „Květina duše“ a „Dionýsův sen“. Jednotlivé autorovy série se vzájemně ovlivňují – a stejně tak i to, jak používá různá měřítka. Ačkoliv primárně pracuje s rozměrnými díly, menší přidružené grafické výtvory je třeba chápat jako přípravné a návazné studie ke svým monumentálním protějškům. Od tohoto okamžiku směřuje jeho umělecká cesta k „úplné abstrakci“. Dosažení tohoto cíle je dodnes v centru celé jeho činnosti. Jde o cíl, v jehož zájmu poměřuje a upravuje své postupy, vizuální jazyk a budoucí projekty.
Bánki je jako osobnost kultury spojován s vytvořením a vedením nejrůznějších galerií a výstav, které mají významný dopad na současné maďarské umění. V roce 2009 byl uměleckým ředitelem a kurátorem výstavy „Přijímáme je“ organizované nadací Váltó sáv, která byla věnována umění vězňů z maďarských vězení. Následující rok založil galerii Roham, kde se stal uměleckým ředitelem.
V roce 2011 spolupracoval s Gézou Szöllősim z divadla Móricze Zsigmonda v Nyíregyháze na přípravě umělecké identity Mozartovy „Kouzelné flétny“, kterou tato umělecká scéna inscenovala.
Bánki současné době žije a tvoří v Budapešti.
