Pat Andrea se narodil v roce 1942 v Haagu. Jako syn ilustrátorky Metti Naezerové a malíře Keese Andrey vyrůstal v prostředí příznivém pro uměleckou tvorbu. V takovém podnětném prostředí se u něj záhy projevil talent. V roce 1948, v šesti letech, získal za své kresby první uměleckou cenu. Navzdory svým přirozeným schopnostem chtěl však Andrea zpočátku studovat medicínu. Až inspirativní exkurze na Koninklijk Academie van Beeldende Kunsten (Královská akademie výtvarných umění) v Haagu změnila jeho plány a přesvědčila ho, aby se věnoval uměleckému vzdělávání. V roce 1960 se zapsal na Královskou akademii výtvarných umění pod vedením profesorů, jako byli Westerink, Walter Nobbe a Peter Blokhuis.
Dva roky po ukončení studia v roce 1967 získal cenu Jacoba Marise za kresbu. O rok později využil příležitosti vystavovat svá díla v Gemeentemuseum (dnes známém jako Kunstmuseum) ve svém rodném městě. Během této akce se Andrea setkal s belgickým kritikem umění Pierrem Sterckxem, který po tomto jejich setkání začal propagovat dílo nizozemského umělce v sousední zemi.
Sedmdesátá léta se nesla ve znamení spolupráce, především založení skupiny ABN Group spolu s Walterem Nobbem a Peterem Blokhuisem. V roce 1976 mohl Andrea díky pozvání francouzského kritika umění Jeana Claira poprvé vystavit některá svá díla v Paříži v galerii Jean Briance. Následovaly četné výstavy ve francouzské metropoli, které nakonec vedly k tomu, že se Andrea v roce 1979 v tomto městě usadil. V následujícím desetiletí převládala v jeho díle ilustrátorská práce pro kulturní, literární nebo umělecké časopisy. Clair Andreu znovu přizval k účasti na významné výstavě, kterou pořádal a na níž se představili například Jim Dine, David Hockney, Kitaj, Raymond Mason a Olivier O. Olivier. Tato událost měla znamenat zrod důležitého hnutí druhé poloviny 20. století: Nouvelle Subjectivité. Zviditelnění, které mu příslušnost k výstavě nabídla, umožnilo Andreovi cestovat po světě, aby zde vystavoval své umění a účastnil se hlavních kulturních událostí.
Kreslíř se těšil z mezinárodního uznání a začal se věnovat pedagogické činnosti. Jeho přítel Pierre Sterckx mu zprostředkoval přesun do Belgie a pozval ho, aby vedl kreslířský workshop na l’Ecole de Recherche Graphique (Škole grafického výzkumu) v Bruselu. Podobná iniciativa se uskutečnila v roce 1984 na l’Ecole nationale supérieure des Beaux-Arts de Paris.
Umělecky se v Andreově tvorbě opakují témata a figury. Střízlivá erotika je všudypřítomná, jakoby nevědomky se rozlévá po celém plátně. Sex, násilí, smrt, magie a surrealismus se tematicky prolínají v uzavřených, vysoce architektonických prostorech, v nichž se objevují nestabilní postavy v panice a velice často psi.
