Boris Bućan se narodil v roce 1947 v Záhřebu. Studoval na Škole užitných umění v Záhřebu, Akademii výtvarných umění v Lublani a na Akademii výtvarných umění v Záhřebu, kde absolvoval v roce 1972. Jako člen generace New Art Practice (Nové výtvarné postupy) se Bućan snaží pozdvihnout vizuální umění prostřednictvím používání nejmodernějších technologií. Proto v průběhu celé své kariéry používá fotografii, polaroidy, fotokopie, film, video a grafický design. Jeho technické dovednosti jsou využity k tomu, aby kulturně a politicky odsoudil síť galerií a podrobení se institucím tím, že se prostřednictvím uměleckých zásahů zmocní veřejného prostoru.

Bućan si na základě těchto zkušeností vypěstoval vlastní, novátorský vizuální jazyk na pomezí ironie pop artu a institucionální kritiky konceptuálních postupů. Jeho touhu vizuálně kolonizovat veřejný prostor a organicky se vyvázat z galerií a institucí inspirovala především reklama. Veřejné zásahy se zásadní měrou podílely na upevnění jeho věhlasu, například když přemaloval chodník na ulici ve středu Záhřebu na jasně modrou, což kombinuje „prožitek teď a tady“, jejž nabízí performance, s hravostí pop artu a současně působí jako akt revolty. Ve své grafické tvorbě si Bućan vypůjčil loga a symboly kapitalistického konzumerismu (Coca-Cola, IBM, Swissair, BMW a nesčetně dalších) a jednoduše nahradil názvy značek slovem „art“ (umění). Tato základní, avšak dalekosáhlá změna měla zpochybnit účel obou obrazů (původního a uměleckého) a současně vytvořit komentář k systému galerií, které postupně mění umělecká díla na kupecké „zboží“. Tím Bućan doprovodil a komentoval – dalo by se říci posměšně – obrat ke kapitalismu v návaznosti na hospodářský vzestup Jugoslávie a zmenšující se prostor pro umění a kulturu a jeho zvrácenou úlohu v tomto hospodářském modelu.

Bućan byl také v průběhu celé své umělecké dráhy plodným grafickým designerem a navrhl plakáty a jiné komunikační materiály pro divadla (včetně pro představení Pták ohnivák od Igora Stravinského v Chorvatském národním divadle ve Splitu), chorvatský rozhlas a televizi a ironicky také pro umělecké galerie. Svým zapojením do masového kulturního konzumerismu je Bućan lépe schopen tento jev rozrušovat. Jeho talent pro tvorbu obrazů vyvolal velký zájem a získal mu velké uznání. Například jeho plakát pro představení Pták ohnivák byl vybrán na obálku katalogu výstavy The Power of the Poster ve Victoria & Albert Museum v Londýně v roce 1998. Plakáty také byly součástí děl, které Bućan předložil k účasti na Benátském bienále v roce 1984, kde zastupoval Jugoslávii.