Brendan Neiland se narodil v roce 1941 v Lichfieldu. Nejdříve studoval na Birmingham College (1961–1966) a poté se přestěhoval do Londýna, kde studoval na Royal College of Art pod vedením Sira Petera Blakea. Studium dokončil v roce 1969.
Byl fascinován uměleckými možnostmi, které mu poskytovalo téma architektury – podobně jako jeho hlavnímu vzoru Fernandu Légerovi, který po období stráveném prací v architektonickém studiu používal na svých uměleckých vyobrazeních zřetelné mřížkové linie. Znovuobjevenou městskou krajinu tedy Neiland znázorňoval jako umělecké téma plné poezie. Kompoziční mřížkové linie, které se v jeho díle objevují, dovedně uvádějí v soulad rozvlněné a rytmické odrazy na skle s pevnými ocelovými strukturami. Původem tohoto architektonického přístupu k tvorbě je velmi prostý postřeh: „Tak velkou část města pozorujeme prostřednictvím odrazu,“ prohlásil jednou Neiland. V tomto ohledu je odraz neoddělitelnou součástí jeho tvorby a lze jej popsat jako jeho stěžejní tematické zaměření. Jelikož jsou však zrcadlené obrazy nehmatatelné, Neilandovo estetické usilování mu umožňuje přiblížit se k rozličným městským objektům a povrchům: jedna z jeho nejranějších sérií maleb zobrazuje odrazy na kapotách aut, na dalších obrazech se objevují odrazy na budovách a ještě později umělec upřel svou pozornost k silničním značkám a reklamám. S tím, jak se při cestách mění jeho prostředí, se mění i odstíny, teplo a celková atmosféra odrazů, které zvěčňuje.
Neilandovo zaujetí zachycováním odrazů má blízko k romantickému způsobu zobrazení vody – její proměnlivosti – a samozřejmě k odrazům v krajinomalbě. Neilandova tvorba, která pohlíží za hranice města a zobrazuje mraky plující po nebi, světlo a stín v neustále se měnícím pohybu na pozadí monumentální stálosti budov, v podstatě prozkoumává podobu vznešené krásy, která ho řadí k romantickým krajinářům z 19. století. Po technické stránce však tento umělec plně náleží do své doby: místo štětce drží stříkací pistoli v jedné ruce a skalpel ve druhé a rovněž dal vznik naprosto osobitému postupu, při kterém používá zakrývací kartony a papíry a šablony, vystřižené a přenášení s tou nejpozoruhodnější přesností.
Na začátku kariéry se za svou uměleckou zdatnost dočkal následujících ocenění: Daler Rowney Award, Royal Academy of Arts, Londýn (1978); vítězství v soutěži John Moores XI, Liverpool (1978), a stříbrná medaile od Royal College of Art, Londýn (1969). V roce 1992 byl zvolen do Královské akademie, ale o členství přišel roku 2004, poté co byly odhaleny finanční nesrovnalosti v rámci jeho řízení Royal Academy Schools. Někteří komentátoři spekulovali, že jeho vyloučení souviselo s interním bojem o moc nad vedením Akademie. Jeho kolega Sir Peter Blake své místo v Akademii na protest proti Neilandovu vyloučení opustil. Neiland byl také zvolen členem Royal Society of Arts a jmenován profesorem malby na University of Brighton.
Zde jsou uvedeny vybrané samostatné výstavy: Neiland in Singapore, Galerie Belvédère, Singapore (2015); Neiland at the Cut, The Cut, Londýn (2012); Neiland’s Choice, John Bloxham Gallery, Londýn (2008); Brendan Neiland – A Retrospective, Museum and Art Galleries, Šardžá, Spojené arabské emiráty (2006); A Display of Prints and Working Materials, 1974–1995, Royal Academy of Arts, Londýn (1995), a Brendan Neiland – Recent Paintings, Fischer Fine Art, Londýn (1991).
