Camille Souterová se narodila jako Betty Pamela Holmesová v roce 1929 v Northamptonu. Přezdívku „Camille“ dostala na počest hrdinky románu Alexandra Dumase La Dame aux Camélias od svého prvního manžela, herce Gordona Soutera. I když se budoucí umělkyně narodila v Anglii, vyrůstala v Irsku. Na škole Glengara Park School v Dún Laoghaire vynikala ve výtvarné výchově, ale rozhodla se pro odbornou přípravu na zdravotní sestru v Guy’s Hospital v Londýně. Během svého výcviku se nakazila tuberkulózou. V rámci své rekonvalescence na ostrově Wight se zúčastnila kurzů výtvarné tvorby jaké léčebné metody pro nemoci z povolání. Souterová, i když neměla významnou formální odbornou přípravu pokračovala ve své arteterapii, tentokrát v oblasti sochařství (pod vedením Yanna Renard-Gouleta), zatímco se dále zotavovala v Dublinu. Rozvíjející se umělkyně se rozhodla dokončit svou odbornou přípravu zdravotní sestry v Londýně a absolvovala v roce 1952. Ovšem záhy zdravotnickou profesi opustila a dala přednost malířství.
Umění Souterové vykazuje nepopiratelnou přitažlivost k architektuře, což je téma, které šíří ve svých současných krajinách znázorňujících továrny, doky, kanály a jatka. Tato záliba je zčásti zdůvodněna stipendiem italské vlády v roce 1958, což je období, kdy do sebe vstřebala tolik úchvatných italských děl, kolik jen mohla. Své materiály přizpůsobovala kontextu (kvůli nedostatku finančních prostředků v letech 1959–1960 používala hliníkovou barvu na jízdní kola) a různé vlivy utváří, ale nikdy nepředurčují její tvorbu. Je téměř nemožné a v konečném důsledku zbytečné přiřazovat umění Souterové ke konkrétnímu hnutí nebo estetice.
Její první sólová výstava se konala v restauraci El Habano na Grafton Street v roce 1956. Následujícího roku byla uspořádána další její sólová výstav v Clog Gallery v Dublinu, na které představila novější olejomalby, kvaše a monotypy. V roce 1958 vystavovala v Londýně v New Vision Gallery a následně odjela do Itálie. Po návratu do Irska dále pravidelně vystavovala: zastupovala Irsko na Pařížském bienále (1961) a vystavovala spolu s Barriem Cookem v Ulster Museum (1965), v New Gallery na Grosvenor Road v Belfastu (1965), na The Irish Imagination 1959–1971 v galerii Hugh Lane Municipal Gallery v Dublinu a později ve Washingtonu (1971) a byla součástí výstavy Irish Women Artists: 1870–1970 (2014). V galerii Douglas Hyde Gallery se v roce 1980 konala retrospektivní výstava její tvorby, stejně tak v roce 2001 v Royal Hibernian Academy.
Během celé své profesní dráhy Souterová získávala řadu cen, včetně: Oireachtas Landscape Award (1973), Irish American Cultural Institute’s Gainey Award (1975), Grand Prix International de l’Art Contemporain de Monte Carlo (1977), Tony O’Malley award (1998), a Distinguished Career Award od Irish Museum of Modern Art (2000). Získala rovněž čestný doktorát od Trinity College v Dublinu (2015).
Souterová žije a pracuje na Achill Island v hrabství Mayo a v Dublinu.
