Cristóbal Gabarrón se narodil v roce 1945 v Mule. Tento španělský umělec a samouk postupně směřoval k abstrakci, a to od svých prvních výstav ve Valladolidu až po monumentální instalace po celé Evropě. Přechod od dvourozměrných vyobrazení k trojrozměrným u něj proběhl poměrně hladce, protože i v materiálním ztvárnění zachovává obrazovou kompozici.
Jeho raná obrazová tvorba patří ještě k figurální estetice a zobrazuje zejména scény z kastilského venkova. Tato díla byla vystavena v galerii Castilla ve Valladolidu a v galerii Macarrón v Madridu. Výstavy v Loeb Gallery v New Yorku a v galerii Perspective v Paříži roce 1967 Gabarrónovi umožnily vyniknout na mezinárodní scéně. Gabarrón se poté začal věnovat sochařství a přešel od realistické figurace nakrátko k neformálnímu zobrazení a poté k abstrakci.
Bez ohledu na prostředky nebo styl nejsou Gabarrónovi cizí projekty nebo série plastik s ideologickým podtónem. Je to zjevné při pohledu na jeho Osvícený svět (Enlightened Universe), který byl odhalen v Bruselu při příležitosti Dne OSN v roce 2015 a připomněl 70. výročí Všeobecné deklarace lidských práv. Ústřední prvek – kouli – obtáčí spirála 70 barevných lidských postav, které se jistým způsobem podobají sérii v majetku Evropského parlamentu. Postupně se Gabarrónovo umění spojuje s díly vytvořenými zvlášť pro konkrétní příležitosti: nástěnná malba pro olympijské hry v Barceloně (1992) a Světovou výstavu v Seville (1992), soubor soch Atlanta Star (1996), pamětní známka inspirovaná jeho dílem Our Hope for Peace pro Mezinárodní rok míru … Cristóbal Gabarrón umělecky podporuje bratrství ve všech jeho podobách. Pozdější objednané práce a spolupráce byly motivovány stejnými zásadami; Úsvit nového tisíciletí, kterým připomněl summit tisíciletí OSN (2000), Kaple tisíciletí (2001) a Osvícený svět, který odhalil generální tajemník OSN, Pan Ki-mun.
Vzhledem k ohlasu mnoha sochařských projektů u veřejnosti, není překvapivá ani řada retrospektivních výstav. K několika nejdůležitějším patří výstava v Muzeu umění v Chelsea (New York), ve Valencijském institutu moderního umění, v Gdaňském muzeu moderního umění v Polsku, v Národním muzeu umění Číny (Šanghaj), ve městě a v muzeích v Cannes, výstava ARTZUID (Amsterodam), výstava v Paláci národů (Ženeva) a v Kanal-Centre Pompidou (Brusel).
V roce 1992 byla založena Gabarrónova nadace (se sídlem ve Valladolidu, v New Yorku a v Murcii), jejímž cílem je podporovat společensky prospěšné kulturní projekty a iniciativy.
