Elizabeth de Vaalová se narodila v roce 1950 v Rotterdamu. Vystudovala malířství, tiskařství a kresbu na Akademii Willema de Kooning, později pak zahájila postgraduální kurs v De Ateliers (dříve Ateliers’ 63). Během svého působení se rozvíjela mezi vybranými nejslibnějšími talenty, které nabydou na významu v 70. letech.
Jako umělkyni ji vrozená zvídavost přivedla k polymorfní tvorbě, která je stejně překvapivá jako odkazy, z nichž čerpá inspiraci. De Vaalová se obrací k netypickým zdrojům inspirace, jako jsou texty, diagramy a obrázky, nejlépe ty, které pochází z neznámých prostředí, na které narazila na svých četných cestách a uměleckých stážích. Její práce je ve výsledku všestranná, dokonce až přelétavá.
Ocenění za její přínos kultuře přišlo v podobě mezinárodních výstav (v Egyptě, Maďarsku, Jižní Koreji, Švédsku a Indonésii) a cen (nizozemský královský grant za malbu) a prostřednictvím působení v roli poradkyně uměleckých institucí v letech 1984–2006. Její kulturní role vedla také k pedagogické práci – De Vaalová působila jako lektorka a hostující učitelka v různých uměleckých institucích v rodné zemi i v zahraničí (Ohio State University v roce 1999, Fakulta výtvarných umění Univerzity v Pécsi v roce 2004).
Umělkyně žije a pracuje v Nizozemsku a Maďarsku.
