Felim Egan se narodil v roce 1952 v hrabství Donegal. Jelikož v raném věku osiřel, adoptovali ho Martin a Maisie Eganovi. Díky jejich laskavosti se významnou části Felimova uměleckého a sociální života stala empatie (se sirotky, uprchlíky a jinými zapomenutými komunitami). Byl studentem na Belfast School of Art (1971), Portsmouth Polytechnic, Slade School of Art v Londýně (1975–1977) a strávil rok jako stipendista na Britské škole v Římě (1980). Během těchto formativních let si vypracoval intimní slovník, který má univerzální přitažlivost a potenciál. O tyto zkušenosti se Egan později podělil s následující generací, protože vyučoval malířství na National College of Art and Design.
Nehmotné, mlhavé a jednobarevné dílo a pozadí jsou důsledkem jeho techniky, která spočívá ve vytváření barvy prostřednictvím nanášení jedné tenké vrstvy akrylu smíchané s kamenným práškem za druhou. Slovy nelze náležitě popsat abstraktní kompozice tohoto irského umělce, ale při hodnocení jeho díla přichází na mysl slovo „mapy“. Avšak kdoví, co přesně Eganovy hieroglyfické souřadnice mapují. Souhvězdí, dosud neobjevené civilizace v mikrosvětě, neskutečný svět? Jeho geometrický jazyk ponechává prostor pro představivost, aby navrhla nekonečný počet odpovědí a teorií.
Důraz se prostřednictvím abstrakce klade na univerzalitu a emocionální závažnost. Po technické stránce umělec pracoval na plochém povrchu, aby mohl umělecké dílo otáčet, zatímco na něm pracuje. Nahromadění perspektiv tedy přináší nejistotu, incidenty a nehody, jimiž se Egan s potěšením zabývá, protože ho nutí zbavit se předsudků. Aby dokázal zachytit chaos, bylo důležité, aby jej umělec začlenil do svého metodického procesu.
Irsko Egana vybralo, aby je reprezentoval na Pařížském bienále v roce 1980 a na Bienalle v Sao Paulu v roce 1985. Mezi další úspěchy se řadí ocenění, jako je První cena UNESCO za umění v Paříži (1993) a Zlatá cena z Cagnes-sur-Mer (1997).
Mezi jeho nejvýznačnější výstavy lze zařadit Whitworth Art Gallery v Manchesteru, Irish Museum of Modern Art v Dublinu v letech 1995–1996 a Stedelijk Museum v Amsterdamu v roce 1999.
Egan zemřel v roce 2020.
