Fernando Sáez González se narodil v roce 1921 v Laredu. V roce, kdy byla vyhlášena druhá španělská republika, mu bylo 10 let. Jeho rodina tehdy opustila Laredo a přestěhovala se do Madridu. Tam navštěvovali Svobodný vzdělávací ústav Lopeho de Ruedy, kde mladý Sáez učinil první kroky jako umělec a získal první ceny za kreslení.
Dospívající Sáez, plný horlivosti, začal ve španělském hlavním městě navštěvovat muzeum Prado, kde se rozvinula jeho fascinace díly van der Weydena, Brueghela, Mantegny, El Bosca a Cranacha. Období občanské války strávil v Laredu, v roce 1939 se vrátil do Madridu a v následujícím roce začal spolupracovat s tiskem jako kreslič. V roce 1942 byl povolán k dlouhé povinné vojenské službě, která trvala do roku 1946.
Po návratu střídal výuku na Královské akademii výtvarných umění sv. Ferdinanda a setkání s umělci, kde se seznámil například s kritiky Ramónem Faraldem a Enriquem Azcoagou, malíři Rafaelem Zabaletou a Panchem Cossíem, sochařem Ángelem Ferrantem a spisovateli Camilem Josém Celou, Ernestem Hemingwayem, Josém Garcíou Nietem, Gerardem Diegem a Dámasem Alonsem.
Během tohoto období se vrátil ke spolupráci jako ilustrátor, konkrétně s Eduardem Aunósem pro vydavatelství Grifón. Zároveň uspořádal v září 1948 svou první skupinovou výstavu, na které se podílel spolu se svým bratrem Martínem, který byl také malířem.
Umělecky jeho tvorbu výrazně poznamenala neobdělávaná krajina kantábrijského pobřeží a její drsná barevnost. Sáez vždy vzpomínal na léta v Ontorrii a v blízkém Mazcuerras, kde byl jeho strýc farářem a kde poznal spisovatelku Conchu Espinovou. Obrysy pobřeží a jeho široké barevné spektrum představují většinu jeho díla.
V roce 1950 uspořádal Sáez svou první samostatnou výstavu obrazů v galerii Clan v Madridu. V témže roce následovaly výstavy ve Venezuele, v Argentině a ve Francii. Brzy poté následovaly velké úspěchy: v roce 1969 jej muzeum Rath v Ženevě vybralo pro výstavu týkající se španělské avantgardy s názvem Art espagnol d’aujourd’hui (současné španělské umění). V roce 1978 uspořádal také výstavu v Městském muzeu výtvarných umění v Santanderu a ve stejném roce se konala jeho první výstava v Casa del Siglo XV v Segovii.
Mezi další pozoruhodné výstavy jeho díla patří výstavy v Aula de Cultura La Venencia (Santander, 2006); v galerii Santiaga Casara (2008) a rozsáhlá antologická výstava jeho díla na papíru z let 1964–2005 Muzea moderního a současného umění Santander (2013). V roce 2017 uspořádalo Muzeum Luise Gonzáleze Roblese v Alcalá de Henares další antologii: Fernando Sáez, Sedmdesát let malby.
Sáez byl aktivní prakticky až do smrti a kreslil vždy, pokud mu to síly dovolily. Zemřel v roce 2003.
