Hannah Collinsová se narodila v roce 1965 v Londýně. Navštěvovala Slade School of Fine Arts v Londýně (1974–1978) a odjela do Spojených států, aby svou odbornou přípravu dokončila díky Fulbrightovu stipendiu (1978–1979). Ráda trávila čas rovněž na druhé straně katedry, neboť učila na školách a institucích, jako je UC Davis v Kalifornii, Royal College of Art v Londýně a Le Fresnoy – Studio national des arts contemporains v Roubaix.
Collinsová, která je mistryní fotografie, videa, textových a literárních děl, využívá výše uvedená média ke zkoumání sociálně historických rámců, zeměpisných lokalit a biografických momentů. Jakmile odhalí téma nebo motiv, často jej důkladně zkoumá delší dobu nebo v rámci cyklu, což může trvat až několik let. Collinsová věnuje čas tomu, aby odhalovala skryté souvislosti svého přístupu, a tím oslavuje život a individualitu. Prostřednictvím umělecké imortalizace a komunikace se dotýká jisté podoby kolektivní paměti, která jejím dílům propůjčuje svébytnou potenci.
Pocit sounáležitosti tvoří aktivní i pasivní stránku jejího díla. V letech 1989 až 2010 bydlela v Barceloně a vstřebávala rozličné komplementární a někdy protichůdné identity, které tvoří různé segmenty kulturního života. Jedním z jejích témat byla romská komunita a kultura ve Španělsku a v Rusku, kterou zdokumentovala prostřednictvím filmu, když strávila několik dlouhých časových úseků tím, že se účastnila života v této komunitě, aby ji dokázala pravdivě a poctivě vyobrazit. Podobných hloubkových metod se držela i při dokumentování života kmenů v kolumbijské části Amazonie.
Kromě toho, že byla v roce 1993 nominována na Turnerovu cenu, získala rovněž ocenění Spectrum Award od muzea Sprengel v Hannoveru (2015), European Photography Award (1991) a Olympus Award (2004).
Dílo Collinsové uvádí v úžas a zároveň inspiruje a často bývá vystavováno v prestižních institucích, jako jsou muzea Tate Modern, Centre Georges Pompidou, MACBA Barcelona, Reina Sofía v Madridu, Dallas Museum of Art, Musée du Luxembourg a Sprengel Museum Hannover. Poslední z uvedených muzeí uvedlo v roce 2015 retrospektivní výstavu jejích prací, která dále putovala do Camden Art Centre v Londýně a do Baltic Centre v Newcastlu. Výstavu doprovodila stejnojmenná monografie.
Mezi nedávné iniciativy patří digitální prezentace vytvořená ve spolupráci s hudebníkem Duncanem Bellamym, která byla uvedena v barcelonském muzeu Antoni Tàpies Foundation a v San Francisco Museum of Modern Art (2019). V roce 2020 Collinsová uspořádala výstavu s názvem We Will Walk – Art and Resistance in the American South v galerii Turner Contemporary v anglickém Margate.
Umělkyně v současné době žije a tvoří v Londýně a ve španělském městě Almería.
