Helmut Middendorf pochází z města Dinklage na severu Německa. V letech 1973–1979 studoval na Vysoké škole umělecké v Berlíně, kde byl jeho učitelem Karl Horst Hödicke, klíčová postava německého neoexpresionismu. Už jako student stál spolu s několika svými vrstevníky u zrodu známé Galerie am Moritzplatz (1977). Skupina, které se kolem této galerie utvořila, zahrnovala jména jako Rainer Fetting, Salomé, Jiří Georg Dokoupil, Elvira Bachová a Bernd Zimmer, a brzy se proslavila pod jménem Neue Wilde. V roce 1979 pak získal Middendorf stipendium, díky němuž se mohl intenzivně věnovat experimentálním filmům, které točil již dříve vedle své malířské tvorby.
Díky dalšímu stipendiu, tentokrát od německé výměnné služby DAAD, dostal v roce 1980 možnost pobývat v New Yorku. Jeho tvorbě, vyznačující se určitou emocionální rovnováhou, se v USA dostalo velmi pozitivního přijetí. V New Yorku zredukoval Middendorf svou barevnou paletu a začal hledat nové náměty, až postupně skončil u jednobarevných černých kompozic koncipovaných jako výpověď o vlastním postavení jako tvůrce. Tento důsledný postoj mu posloužil jako nový začátek.
Po období, kdy se Helmut Middendorf věnoval svému vnitřnímu životu, se ve své tvorbě začal více obracet navenek a pracovat s motivy inspirovanými okolním světem. V 90. letech vytvořil databanku obrazů z masmédií (plakáty, reklamy, pohlednice, obrazy z raných dob internetu) a tyto archivy pak kreativním procesem přetvářel v materiály začleněné do většího kompozičního celku. Původní obrazy tak získávaly nový smysl – politický, satirický, humorný či zlověstně hrozivý.
Helmut Middendorf uspořádal za svou kariéru řadu samostatných výstav::
Sophie Scheidecker (2020); Studio D’Arte Cannaviello, Milán (2008); More, Macedonia Museum of Contemporary Art, Soluň (2006); Galerie Winter, Wiesbaden (2006); Elena Koroneou Gallery, Athény (2005); Auf der Flucht vor den Scheintoten, Kunstverein Kaponier Vechta, Německo (2003); Auf der Flucht vor den Scheintoten, Galerie Suzanne Tarasieve, Paříž (2003); Eleni Koroneou Gallery, Athény (2002); Art Frankfurt (One-Man Show), Galerie Winter (2002); Galerie Suzanne Tarasieve, Barbizon (2001); Galerie Winter, Wiesbaden (2001); Eleni Koroneou Gallery, Athény (2000); Oldenburger Kunstverein und Augusteum, Landesmuseum Oldenburg (1998); Galerie Jaspers, Mnichov (1996); Annina Nosei Gallery, New York (1996); Omonia, Kunstverein Göttingen (1995); Galerie Volker Diehl, Berlín (1995); Schwarze Bilder, Galeri 16, Stockholm (1988).
