Ioana Bătrânuová se narodila v roce 1960 ve městě Unirea (maďarsky Felvinc). Jako celá řada jejich současníků studovala na Akademii výtvarných umění Nicolae Grigoresca (Institutul de Arte Plastice „Nicolae Grigorescu“, nyní Národní akademie umění) v Bukurešti, kde v roce 1983 absolvovala katedru grafiky. Její raná tvorba sestává z černobílých, dvoubarevných figurálních kompozic, které vycházejí z různých zdrojů inspirace, jako je punková kultura, móda 50. let a westerny.
V 90. letech se její tvorba stala díky pocitům odcizení a izolace více introspektivní. Její postavy z populárních médií ustupují osobnějším a někdy melancholickým tématům, jako jsou zahrady, pohledy do interiéru a latríny, což jsou objekty a místa zdůrazňující pocity a emoce, které se v každodenním životě a společnosti ocitají často na periferii. S tím, jak umělkyně stále niterněji prožívá ztrátu matky, smutek a nutnost jít dál, objevují se mezi jejími motivy stále častěji hroby, konkrétně hrob její matky, a později hřbitovy. Tyto autobiografické exkurzy spadají do doby, kdy se zúčastnila výstavy Beyond Belief, což byla jedna z prvních expozic věnovaných umění ve střední a východní Evropě, kterou zorganizovalo Muzeum současného umění v Chicagu pod vedením kurátorky Laury J. Hoptmanové.
Přestože má Ioana Bătrânuová jasnou uměleckou identitu, která vychází z jejích osobních zkušeností, přijímá kritika její tvorbu obecně rozporuplně. V minulosti byla oceňována za to, že je zcela imunní vůči novodobým trendům a současnému vývoji, který se v Rumunsku soustřeďuje kolem umělecké tvorby inspirované ezoterikou, národními bájemi apod. Tyto trendy ji totiž nezajímají, zůstává věrná svému zájmu o realitu a úzkou hranici mezi subjektivním vnímáním a objektivností. To jí umožňuje zabývat se rostoucím rozkolem ve společnosti, jako je kontrast mezi okázalostí a bídou, rovností a nespravedlností apod. Její odcizení jí umožnilo rychle reagovat na současné otázky. Někteří kritikové však spatřují v této jedinečnosti jistou formu zastarávání, anachronismu a odloučení od přímého uměleckého kontextu. Bătrânuová však tuto kritiku vnímá jako přiměřenou cenu za to, že může usilovat o dosažení svého ideálu.
Umělkyně v současné době žije a tvoří v Bukurešti.
