Jacques Lacomblez se narodil v Bruselu v roce 1934. Tento samouk ve všech uměleckých oblastech, jimž se věnoval, vypracoval multimediální korpus kreseb, maleb a poezie, všechny v surrealistickém duchu. To se částečně vysvětluje jeho fascinací německým romantismem, se kterým se Lacomblez setkal ve věku 15 let a který mladého umělce přiměl ke zkoumání hudby Richarda Wagnera a Gustava Mahlera, symbolismem Charles Baudelaira, Stéphana Mallarméa a Arthura Rimbauda, politikou Karla Marxe, psychologickými teoriemi Sigmunda Freuda a obtížně postižitelnými znalostmi orientálních kultur. Toto období se shoduje s jeho prvními malbami inspirovanými objevy Giorgia De Chirico, Maxe Ernsta, Vasilije Kandinského a Pieta Mondriana.
Pokud jde o poezii, po počátečním ovlivnění Jacquesem Prévertem znamenalo zlom a průlom objevení Andrého Bretona a automatického psaní, i když se i nadále projevoval vliv místních belgických autorů, jako je Maeterlinck. Poprvé byl publikován v edici L’Empreinte et la Nuit.
50. léta byla pro Lacombleze velmi důležitým desetiletím. V roce 1952 uspořádal svou první výstavu v Galerie Saint-Laurent v Bruselu, což je místo proslulé tím, že dokáže vyhledávat nové talenty. Během několika let se seznámil s přední postavou belgického surrealismu Reném Magrittem a začal navštěvovat básníky téhož proudu, např. L. T. Mesense, Achilla Chavéeho, Marcela Havrennea, Marcela Lecomteho a Paula Nougého. V roce 1956 se seznámil s Edouardem Jaguerem, který stál za periodikem Phases, , a zapojil se do snah o expanzi na americký kontinent a po celé Evropě, přičemž tato spolupráce trvala až do roku 1966. Během téhož období Lacomblez založil vlastní časopis s názvem Edda, který byl vydáván v letech 1958 až 1965 a celkem vyšlo pět čísel.
Po setkání s André Bretonem v roce 1958 se Lacomblez na rok usadil v Zemi katarů (Pays Cathare) v jihozápadní Francii, kde upevnil přátelství s Jeanem Thiercelinem, Adrienem Daxem a Christianem d’Orgeix. Díky rozkročení mezi Bruselem a Paříží se mohl účastnit nejvýznamnějších okamžiků mezinárodního surrealistického malířství a poezie.
V roce 1955 se zúčastnil výstavy v Muzeu výtvarných umění v Lutychu s názvem L’Apport wallon au surréalisme. V roce 1959 byl součástí výstavy Mostra Internazionale del Surrealismo uspořádané Galleria Schwarz v Miláně. V roce 1961 byla jeho díla vystavována v New Yorku na výstavě Le Domaine des enchanteurs v D’Arcy Gallery V roce 1964 uspořádal Palác výtvarných umění v Bruselu komplexní výstavu na počest jeho 30. narozenin. Následujícího roku byl v Paříži na Exposition des Surréalistes. V roce 1980 se dočkal první retrospektivy v Polsku, konkrétně v Poznani a ve Varšavě. Podobná výstava se konala v roce 1983 v Ixelleském muzeu výtvarných umění v Bruselu. Na oslavu 60 let umělecké tvorby uspořádalo v roce 2009 retrospektivu Umělecké a historické muzeum v Saint-Brieuc (Bretaň). V roce 2014 u příležitosti Lacomblezových 80. narozenin uspořádala galerie Quadri v Bruselu retrospektivu jeho děl v názvem Images de 1951 à 2013, kterou doprovodila monografie.
Antologii jeho básní pod názvem „D’Ailleurs le désir“ vydalo nakladatelství Les Éditions Les Hauts-Fonds (Brest).
