Jan Beekman se narodil v roce 1929 v Meise nedaleko Bruselu. Umělec, který je absolventem Académie Royale des Beaux-Arts v Bruselu, stejně jako řada jeho belgických současníků, nejprve věnoval čas a úsilí politickému aktivismu. Nutkání tvořit se však rychle stalo neodolatelným. Na konci 50. let začal Beekman pracovat jako scénograf na volné noze. První práci si našel v dramatickém oddělení v Národní belgické televize (BRT). Krátce poté zahájil řadu pozoruhodných spoluprací s předními divadelními scénami v Bruselu a ve Vlámsku, například s Koninklijke Vlaamse Schouwburg a Beursschouwburg, které se obě nachází v Bruselu, a s Arcatheater a Nationaal Theater v Gentu.
Přesto navzdory poptávce a uznání pro jeho tvorbu si Beekman nedokázal pomoci a viděl v této činnosti jako práci na plný úvazek něco, co ho připravuje o jeho uměleckou dráhu a touhu tvořit. Již v 60. letech vystavoval díla, především v Galerie Zodiaque v Bruselu a na několika výstavách vlámské konstruktivistické skupiny G-58. V 70. letech učinil Beekman těžké rozhodnutí a zastavil svou profesionální činnost, aby se mohl soustředit na výuku a především na vlastní malířskou tvorbu. Umělec svůj talent pro malířství a kreslení rychle představil v sousedních zemích, například v Nizozemsku, Německu a Anglii. Tato raná tvorba je jednoznačně abstraktní a typická je pro ni paleta tmavších barev. Charakteristický důraz na prostor a světlo u řady jeho kompozic vypovídá přímo o jeho předchozích zkušenostech se scénografií.
Ačkoliv si byl palčivě vědom soudobých trendů, Beekman disponující bohatou zásobou vlastních formativních osobních zkušeností a břemen, které si s sebou nesl, se vyhýbal velkým obloukem trendům, aby mohl pěstovat svůj osobní umělecký jazyk. Ústřední místo v jeho tvorbě zaujímá příroda, ale spíše jako abstraktní dojem, než v podobě figurativních motivů. Prostřednictvím rytmu, prostoru, dynamiky, hudebnosti, geometrie, vzorů a barev Beekman zkoumá přírodu intimními způsoby, které mu umožňují dosáhnout velké tematické jednoty při současném radikálním vývoji formy.
V polovině 80. let přišel v umělecké dráze tohoto belgického malíře stěžejní zlom: přestěhoval se do Spojených států. Tam namaloval svůj patrně nejznámější obraz: portrét Nelsona Mandely (1990). Toto střízlivé zvěčnění, které malíř maloval po dobu tří let, mělo zachytit okamžik, kdy Mandela vykročil na světlo po 27 letech věznění. Nějakou dobu Beekman pobýval v Chicagu a poté v roce 1997 ho touha poznávat přírodu zavedla na východ do venkovské oblasti státu Connecticut, kde se usadil na místě obklopeném lesem.
Svébytný sociálně-politický hlas, který je přítomen v Beekmanově tvorbě, postupem času sílí. Mandelův portrét možná sloužil v tomto smyslu jako zlom. V nedávné době ho jeho láska k přírodě vedla k tomu, že hlasitě odsoudil popírání globálního oteplování a změny klimatu a na jedné výstavě, uspořádané nadací Beekman Foundation a umístěné v jejích prostorách, ostře kritizoval Donalda Trumpa a jeho prezidentské politiky.
Jan Beekman v současnosti žije a pracuje v Connecticutu.
