Jean-Phillipe Aubanel se narodil v Lyonu v roce 1953, vyrůstal v Portugalsku a nakonec se vrátil do Francie, aby studoval na akademiích výtvarných umění v Aix-en-Provence, Paříži a Lyonu. Aubanel jako rozený cestovatel i poté pokračoval ve svých cestách po světě. V 70. letech 20. století tak postupně objevil Tunisko, New York a Nizozemsko. Všechny tyto cesty ovlivnily jeho ranou tvorbu a inspirovaly určující rysy jeho pozdějších obrazů — ráj, kurníky a rybáři. V roce 1977 ve Villeurbanne s několika dalšími umělci založil galerii „Lieux de relations“, kde až do roku 1983 uspořádali více než 70 výstav francouzských a evropských umělců.
Umělecký styl Aubanela jej řadí mezi „materialisty“, což je skupina malířů, kteří se dostali do popředí v 80. letech 20. století. S velkou pozorností a pečlivostí upozorňuje na materialitu svých maleb: ostrost barev, ztvrdlé plochy, laky, zakrytá nebo vyškrábaná místa. Kromě těchto vizuálních prvků se jako tematické jádro Aubanelova korpusu objevuje lidská postava. V jeho díle jsou silně zastoupeny masky, zejména ty, které pocházejí z jiných než západních kultur. Za své tradičnější a konvenčnější vlivy označuje Matisse, Gauguina a Jorna, a pokud se jedná o vyobrazení fantastických zvířat, je možné připodobnit jeho práci k Chagallovi. V Aubanelově tvorbě se opakovaně objevují různorodé motivy, jako jsou ryby a koně, jakož i autoportréty a vysokorychlostní vlaky. V jeho práci rovněž figurují krátké texty, které v některých uměleckých dílech doprovázejí obraz.
V 80. letech mají ještě jeho masky ironický podtón; poté však postupně ztrácí veškerou lehkovážnost — masky se postupně mění v lebky, což tomuto motivu dává morbidní závažnost, která je stylisticky bližší tradici memento mori. Tato temnější trajektorie odpovídá aspektům tvůrčího procesu umělce, který je inspirován vzpomínkami na mládí, chutí k bitvě, pojetím každého plátna jakožto boje, ale také hravou zábavou a dobrodružstvím, v němž nechybějí momenty překvapení.
Aubanel se kromě toho zabýval i další spřízněnou uměleckou a jinou tvorbou, jako je divadlo, výprava a kostýmy a reklama. Umělec pro tyto různé snahy přizpůsobil svůj styl, techniku a médium.
