Jens Galschiøt se narodil v roce 1954 ve Frederikssundu. Vyučil se kovářem (výuční list získal v roce 1978) a současně rozvíjel svou praxi jako stříbrotepec a sochař samouk. Uvádí řadu zdrojů inspirace, od konceptuálního umění, performancí a happeningů přes symbolismus, secesi až po pouliční umění. V roce 1973 se usadil v Odense, kde v roce 1985 otevřel Galerii Galschiøt, prostor o rozloze 10 000 m², který je rozdělen do částí, kde se nachází slévárna bronzu, dílna, galerie a sochařská zahrada vystavující jeho díla.
Jeho tvorba ve všech svých podobách řeší, ilustruje a vyvolává základní otázky týkající se lidských hodnot, práv, životního prostředí a pokrytectví, se kterým se k některým těmto otázkám staví různé vlády, instituce nebo organizace. V tomto boji proti základním nespravedlnostem je většina jeho soch financována z vlastních zdrojů.
Jeho nejreprezentativnější sérií děl je snad Pillar of Shame, který stojí na různých místech po celém světě. Původní verze byla navržena a umístěna v Hongkongu v roce 1997 jako pocta obětem událostí na náměstí Nebeského klidu v roce 1989 a následných incidentů. Jedná se o osmimetrový sloup skládající se ze zkroucených těl. Tím však Galschiøtův protest proti porušování lidských práv v regionu neskončil. V roce 2008, během olympijských her v Pekingu, čínští demokratičtí aktivisté natřeli pilíř oranžovou barvou v rámci mezinárodní iniciativy „The Colour Orange“, kterou zahájil samotný dánský umělec a která se snažila upozornit na porušování práv v souvislosti s olympijskými hrami, jejich přípravou i nad jejich rámec.
Druhá verze pilíře byla v roce 1999 instalována na náměstí Zócalo v hlavním městě Mexika. Tento pilíř, který byl na 48 hodin umístěn před budovou parlamentu, veřejně odsuzoval zacházení s původními obyvateli v tomto regionu. Pilíř byl později přesunut na místo u vstupu do vesnice Acteal v Chiapas, kde polovojenská skupina dne 22. prosince 1997 zabila 45 neozbrojených domorodých obyvatel. Umělecké dílo zde přivítal početný dav lidí.
Třetí pilíř byl umístěn před brazilským parlamentem v Brasílii a připomíná 19 rolníků bez půdy, kteří byli v severobrazilském státě Pará dne 17. dubna 1996 zabiti vojenskou policií. Tato umělecká iniciativa se setkala s velkým odporem ze strany politických kruhů, médií a místního obyvatelstva, přesto však byla uskutečněna.
Galschiøtova řemeslná zručnost je uznávána i v oblasti slavnostních cen, kde se jeho návrhy uplatnily jako každoročně udělované ceny, jako je například cena Divadla v Koldingu „Showbiz“, cena Hanse Christiana Andersena, Fernandova cena a cena „The Solar Catcher“.
