Johannes Petrus Antonius „Joep“ van Lieshout se narodil v roce 1963 v Ravensteinu. Studoval na Akademii Willema de Kooninga v Rotterdamu (1980–1985), kde začal vyrábět surrealisticky zešikmený organicky vyhlížející nábytek a hranaté železné sochy. Během svého působení v Ateliers ’63 v Haarlemu (1985–1987) si jako tvůrčí materiál zvolil polyester.

Tehdejší díla inspirovaná příklady pop-artu tvořily na sebe naskládané přepravky od piva a dlažební kostky a další materiály, které uměleckým přivlastněním rozvracely svou očekávanou podobu a použití. Tímto procesem dochází k estetizaci každodenního života. Odtud pramení rozšíření umělecké činnosti do oblasti designu nebo sériově vyráběných designových předmětů, jako je nábytek.

Ostatně v roce 1995 Van Lieshout založil Atelier Van Lieshout, dílnu umělců a spolupracovníků se sídlem v Rotterdamu. Realizují zde zakázkovou i volnou tvorbu. Atelier Van Lieshout vytváří autonomní umělecká díla, zejména objekty, které se pohybují na pomezí výtvarného a užitého umění. Van Lieshout vytváří díla, které silně připomínají náčiní a v některých případech jsou skutečně funkční. Jeho sochy mají diváka zmást a zostřit jeho pohled na předměty denní potřeby. Tímto způsobem se snaží zmenšit propast mezi uměním a každodenním životem.
Mezi Van Lieshoutovy nedávné samostatné výstavy patří například: EHBO, galerie Ron Mandos, Amsterdam (2022), zahajovací výstava, ROOF-A, Rotterdam (2022), Světová výstava Expo 2020, Nizozemský pavilon, Dubaj (2022), Oil – Beauty and Horror in the Petrol Age, Kunstmuseum Wolfsburg, Wolfsburg (2022), Kunst aan de Schinkel, umělecká nadace Soledad Senlle, Amsterdam (2022), Outdoor Sculpture, umělecká nadace Hall Art Foundation, Reading, Vermont (2022), Blast Furnace, Art OMI, Ghent, New York (2021).
Umělec získal Cenu Charlotty Kohlerové (1991) a Prix de Rome za sochařství (1992).