Jörg Immendodrff se narodil v roce 1945 v dolnosaském Bleckede. Původně nebyl malířem, ale učitelem. Malovat začal v šedesátých letech ve svém volném čase; jeho učitelem byl tehdy malíř Teo Otto. Pak se zapsal na Akademii umění v Düsseldorfu, kde v letech 1963–1964 studoval mimo jiné u Josepha Beuyse. Díky kontaktu s nejdůležitějšími osobnostmi německé umělecké scény nabízela jeho díla cosi nového, co vyvolalo značný zájem mezi umělci i na veřejnosti. Jörg Immendorf ale proslul i jako pedagog na uměleckých školách v Düsseldorfu, Stockholmu, Kolíně nad Rýnem a Frankfurtu.
Jörg Immendorff stál u zrodu dadaistického projektu „LIDL“, iniciativy zahrnují velkou škálu akcí: „LIDL-Akademie“, „LIDL-space“, „LIDL-Sport“ nebo „LIDL-Theater“. Název Lidl byl záměrně zvolen jako nesmyslné slovo z řeči batolat a pořádané akce měly přispět ke společenské transformaci v duchu militantního politického aktivismu; sám Immendorff se v 70. letech hlásil k maoismu a účastnil se ekologického hnutí a protestů proti válce ve Vietnamu.
V té době se Immendorff začal ve své tvorbě zabývat i rodným Německem a jeho komplikovanou nedávnou historií, která vyústila v rozdělení na dva německé státy. Ústředním motivem se stal „steh“ (v němčině „Naht“). Immendorff se velmi angažoval v otázce znovusjednocení Německa – spolu s východoněmeckým malířem A. R. Penckem založili „akční spojenectví“, které si kladlo za cíl zrušení německo-německé hranice.
Osmdesátá léta znamenala v Immendorffově tvorbě obrat k symboličtějšímu či alegoričtějšímu způsobu práce. V té době se totiž začal – v typicky postmoderním duchu – vracet k velkým uměleckým epochám dvacátého století.
Kromě maleb vytvořil Immendorff také množství sochařských děl. V roce 1984 si v Hamburku otevřel bar La Paloma, do něhož umístil monumentální bronzový sochařský portrét německého herce a zpěváka Hanse Alberse. Bar byl vyzdoben i díly jiných německých umělců, jako byli Joseph Beuys, A. R. Penck, Markus Lüpertz, Georg Baselitz a Julian Schnabel. Jedním z Immendorffových nejznámějších sochařských děl je „Pramen Labe“, 25 metrů vysoká plastika z litého železa představující kmen starého dubu.
V Immendorffově tvorbě byla od samého počátku přítomná určitá subverzivní ironie, která je patrná i v dílech vytvořených konvenčnějšími technikami nebo dokonce i v pracích na zakázku. Když například maloval portrét svého přítele Gerharda Schrödera, má sice německý kancléř ve tváři přísný výraz, ale jeho protiváhou jsou postavy několika opic na pozadí – opice jsou ostatně v Immendorffově bestiáři oblíbeným zvířetem. Když byl oficiální portrét v roce 2007 představen veřejnosti, vyvolalo toto umělcovo rozhodnutí značnou kontroverzi. Za zmínku stojí, že motiv opic použil umělec již o rok dříve ve svých ilustracích ke zvláštnímu vydání Bible. Ke kontroverzím a mediální pozornosti v první dekádě 21. století přispívaly také známé Immendorffovy večírky s prostitutkami stejně jako pravidelné a neskrývané užívání kokainu.
Poslední roky Immendorffova života byly poznamenány postupující Lou Gehrigovou chorobou, neurodegenerativním onemocněním, které způsobuje odumírání motorických neuronů a ochromení svalů. Když už nemohl sám malovat, vytvářel předběžné kompozice na počítači a vlastní práci přenechával svým asistentům.
Jörg Immendorff zemřel v roce 2007 ve věku 62 let. V roce 2015 o něm vydal jeho přítel spisovatel Tilman Spengler román, který nese výmluvný titul Troufalý pokus zůstat viset ve vzduchu.
