José de Guimarães se narodil v roce 1939 ve městě Guimarães. Umění studoval souběžně s technickým oborem na Vojenské akademii a Technické univerzitě v Lisabonu (1957). Navštěvoval hodiny malířství, které vedli Teresa Sousová a Gil Teixeira Lopes, následně se zapsal do Družstevní společnosti portugalských rytců, kde se věnoval grafice.
V letech 1961–1966 de Guimarães cestoval po Evropě a vzdělával se v oblasti evropského umění a jeho mistrů – zejména Rubense. Umělec také strávil sedm let v Angole (1967–1974) ve vojenské službě, kde se u něho rozvinul zájem o africké umění a etnografii. Další cesty do Mexika, Japonska a Číny rozšířily jeho znalosti a zájem o umělecké tradice těchto kultur.
Umělec, inspirován svými cestami a imperiální minulosti svého rodného Portugalska, usiloval o překlenutí propasti mezi africkými a evropskými kulturami. Pop-artovou estetiku a trendy hnutí Nových realistů, které byly patrné v jeho raných dílech, záhy nahradily primitivněji expresivní formy a provedení, kdy se snažil rozvíjet bohatou kulturní výměnu mezi oběma kontinenty během 20. století. Tyto podněty jsou pro 20. století typické, africké umění pomohlo tvůrcům v Evropě překonat hranice mimetického zobrazování zjednodušením jejich forem a struktury – zejména v sochařství.
Jeho mezinárodní působení je možné rozdělit do několika fází. Od roku 1989 vystavoval v Japonsku a účastnil se veřejných projektů v Tokiu, Kušitu, Tsumari a Naošimě. Od roku 1993 podnikl několik cest do Mexika, kde jeho tvorba zapustila kořeny, a on se zde věnoval výzkumu předkolumbovského umění. V roce 1998 začal pracovat v Číně, kam podnikal výzkumné cesty a vystavoval v Hongkongu, Macau a Pekingu.
Díky svému inženýrskému vzdělání, pohledu umělce, antropologické metodologii a sběratelské vášni vytvořil José de Guimarães jedinečně osobní a synkretické dílo a shromáždil ambiciózní multikulturní sbírku. Jeho 5 000 afrických, 300 předkolumbovských a 1 000 starověkých čínských artefaktů si vyžaduje prostor o rozloze 6 000 m², který slouží jen k jejich uskladnění. Filozofií této ohromné sbírky je výměna, porozumění, respekt a uznání.
Jeho dílu byla věnována celá řada výstav, jednu z nejambicióznějších retrospektiv uspořádala Wurst Collection, která sama vlastní více než 300 de Guimarãesových exponátů.
Umělec, který byl silnou místní kulturní osobností, se velmi aktivně angažoval v roli svého města (Guimarães) jako Evropského hlavního města kultury. Při této příležitosti založil Mezinárodní umělecké centrum José de Guimarãese (Centro Internacional das Artes José de Guimarães – CIAJG) a dočkal se uznání celostátního tisku i portugalské mincovny, která vyrazila umělcovu pamětní minci.
