Kaspars Teodors Brambergs se narodil v roce 1974 v Lotyšsku. Umělec, který vystudoval Katedru výtvarného umění na Umělecké akademii v Lotyšsku, se po bouřlivé kariéře stal výraznou tvůrčí silou. Jeho jazyk hraničí s jednobarevností, černá a bílá byly dlouho jediné barvy, které ve své tvorbě zkoumal. Když obdržel radu, aby usiloval o větší rozmanitost barev, začal Brambergs místo toho zkoumat texturu a zabýval se chemií, aby našel rovnováhu různých médií, která by obohatila a vyjádřila jeho přístup. To ho přivedlo k používání neobvyklých materiálů, většinou recyklovaných, jako je mořský písek, len, štěrk, dřevěné uhlí, dolomit a mramorový prach, takže jeho metoda je stále udržitelnější a ekologičtější.
Tematicky klade Brambergs značný důraz na dialog: samozřejmě mezi uměleckým dílem a divákem, ale možná ještě více mezi uměleckými díly samotnými. Věří totiž, že od jednoho díla k druhému koluje bezeslovná poezie, každý nový obraz se inspiruje, vychází a „vyzařuje“ z předchozího. Tuto konceptualizaci seriality umělec popisuje řeckým slovem dynamis (viz stejnojmenná výstava v galerii NOASS na lodi), které podle něj nejlépe vystihuje komunikační dynamiku síly, která se v jeho díle odehrává. V poslední době se zdá, že dynamis předstihl koncept „plynulosti“, pokud jde o vytváření sérií a koncepci výstav.
V roce 2008 poté, co finanční krize přinutila řadu malířů, aby přednostně malovali na plátna menších rozměrů, která se lépe prodávají a byla i nadále komerčně přijatelnější, se Brambergs rozhodl pro monumentalitu a zůstal věren svým estetickým potřebám. Jeho domnělá paličatost se vyplatila, protože se tento umělec etabloval ve své branži jako stálá postava, jak dokládá jeho přítomnost na různých mezinárodních výstavách vystavujících to nejlepší z lotyšského umění. Ať už se zaměříme na jakýkoli aspekt Brambergsovy tvorby, je zřejmé, že tento umělec není zastáncem trendů. Málokdy ho totiž zajímají očekávání a zpětná vazba. Jak sám říká, umělcův vztah s veřejností a s kritiky není založen na spokojenosti, ale na nezbytné spolupráci.
Brambergsova tvorba tento kolaborativní impuls zosobňuje. Každý výtvor nebo výstava jsou pozváním, podanou rukou vedoucí k novým zážitkům, přemosťující osobní prostor a prostor výstavy či expozice. Umělecká tvorba a vnímání umění jsou základem rozhovoru, který by měl v ideálním případě lidstvo a jeho podmínky na zemi povznést.
Takto ambiciózní program pomohl Brambergsovi zaujmout pozici ústřední postavy současného lotyšského umění. Dvakrát byl nominován na prestižní cenu Purvītis (v roce 2010 za výstavu v galerii D.Fab a v roce 2015 za Dynamis) a má za sebou řadu samostatných výstav. V roce 2011 obdržel výroční kulturní cenu Diena. V roce 2019 pak spustil projekt Open Studio, v jehož rámci pořádá dočasné výstavy ve vlastním ateliéru a zve na ně veřejnost.
