Lojze Logar se narodil v roce 1944 v Mežici. V roce 1968 absolvoval Akademii výtvarných umění a designu v Lublani a následující dva roky se specializoval na grafický design u profesorů Rika Debenjaka a Marjana Pogačnika. V roce 1974 odjel díky stipendiu Německé akademické výměnné služby (DAAD) studovat do Německa k profesoru Engelmanovi. Sám se po období, kdy pracoval jako umělec na volné noze, stal profesorem v roce 1990 a na své alma mater vyučoval grafický design, kresbu a malbu.

V tomto období byla v Logarově rodné zemi dominantním proudem slovinská odnož pop artu, tzv. „nová figurace“. Na jeho vývoji se podílel jako vůdčí osobnost a jeho geometrické tvary iniciovaly novou éru místní scény. S touto svobodou projevu přišlo experimentování s plakáty, fotografiemi, reprodukcemi, novinovými titulky a výstřižky, televizí – vše bylo v dosahu a volně k dispozici.

Éry přicházely a odcházely a s nimi i styly a estetika. Konceptualismus a radikální expresionismus ho odvedly od nové figurace a počátek 80. let znamenal obrat k téměř úplné abstrakci. Logarův přístup byl monochromatický absolutismus: černočerné kompozice. Koncem desetiletí zahájil svůj nejznámější cyklus, Davidovy zahrady, který vyvrcholil rozvojem erotických a explicitních motivů. Variace na černou ho přivedly k živým barvám, které odsunuly černou na okraj. Devadesátá léta přinesla cyklus Intermezzozoika a s ním i novou barevnou paletu. Vrátil se k monochromní malbě, stále koketující s abstrakcí, přičemž ústřední barvou tohoto období se stala tyrkysově modrá, kterou později rozšířil na fialovou. V pozdějším cyklu Sarcophaga U.S., započatém v roce 2001, Logar rozvinul politicky a sociálněji laděný přístup a jako základní barvy použil zelenou a fialovou. Jako vášnivý kreslíř se autor v poslední části své kariéry, oslabený nemocí, vrátil k této technice cyklem Angeli, který se skládá výhradně z prací na papíře.

V roce 1987 obdržel cenu Prešerenova fondu.

Lojze Logar zemřel v roce 2014.