Marcello Jori se narodil v roce 1951 v Meranu. Na počátku 70. let absolvoval kurz klasických studií na Fakultě dějin umění v Bologni, kde se také seznámil s Renatem Barillim, který byl v roce 1977 kurátorem jeho vůbec první výstavy v Galleria de’ Foscherari. Od svých uměleckých začátků se věnoval projektu „totálního umění“, díky němuž se stal přední osobností současného eklekticismu.
Na počátku 80. let, po období věnovaném malbě se slovy, což je téma, které se opakuje po celou dobu jeho kariéry, se pustil do malby krystalů a drahých kamenů, geometrických majáků energie a světla, jejichž prostřednictvím se pokouší přetvořit svět. V tomto období, kdy si byl jistý svým stylem, vznikly některé z Joriho nejvýznamnějších sérií děl: Giacimenti, Foreste a Città. Dalším zásadním ambiciózním projektem v jeho kariéře byl projekt Città meravigliosa, pro který vyobrazil nejvýznamnější umělce světa, úhledně zasazené do domů na míru jejich tělům.
Souběžně s těmito aktivitami, které určovaly jeho kariéru, založil Jori také Nuovo Fumetto Italiano (Nový italský komiks) a zahájil plodnou spolupráci s nakladatelstvími. V Itálii publikoval pro Linus, Alter a Frigidaire a ve Francii pro Albina Michela v L’Écho des Savanes. Spolupracoval také s časopisy Vogue a Vanity Fair. V letech 1992–1998 kreslil výhradně pro japonské nakladatelství Kōdansha.
V roce 1996 vydal knihu La città meravigliosa degli artisti straordinari (texty Stefano Benni a Alessandro Mendini), kterou doprovodila výstava v Sieně. Toto dílo představovalo koncepční a obrazovou konstrukci města, v němž žijí někteří velmi slavní obyvatelé: umělci předurčení k nesmrtelnosti V roce 2000 vydal publikaci Nonna Picassa a své aktivity rozšířil do nových oblastí tvorby, které mu umožnily porozumět dalším rovinám umělecké komunikace, jako je rock a masová hudba. Tato zkušenost vyvrcholila tím, že vytvořil scénografii pro koncert Vasca Rossiho Rock v obležení na stadionu San Siro v Miláně: malované město o rozměrech 20 krát 70 metrů.
Při upevňování svého mezinárodního renomé se Jori zúčastnil tří Benátských bienále, Pařížského bienále a dvou Quadriennale v Římě. Jeho díla byla vystavena v galeriích a muzeích v Itálii i v zahraničí, včetně Národní galerie moderního a současného umění v Římě, Studia Morra, galerie Trisorio a Castel Sant’Elmo v Neapoli, Studia Marconi v Miláně, Galleria de’ Foscherari a Galerie moderního umění v Bologni, Městské galerie současného umění v Trentu, Hayward Gallery v Londýně, Frankfurt Art Association a Holly Solomon Gallery v New Yorku. V devadesátých letech se účastnil výstavy Psycho, jejímiž kurátory byli Christian Leigh, Adrian Dannatt a Donald Kuspit, a další významné výstavy v New Yorku s Danem Flavinem, Sol LeWittem a Jamesem Croakem. Měl také vlastní samostatnou výstavu v bostonském Institutu umění. V roce 2000 uspořádal samostatnou výstavu v Muzeu moderního umění v Bologni, jejímž kurátorem byl Danilo Eccher a která představila některé jeho fotografie ze 70. let. V roce 2010 vystavoval v galerii Giorgio Persano v Turíně a obnovil spolupráci s milánskou nadací Marconi, která mu v lednu 2011 uspořádala samostatnou výstavu s názvem Gli Albi dell’Avventura. V roce 2015 uspořádal v Nadaci Marconi velkou osobní výstavu s názvem Le Grand Jour à l’Ile de la Grande Jatte, k níž vyšel katalog editovaný Brunem Corà a kniha vydaná v nakladatelství Skira.
Marcello Jori žije a pracuje střídavě v Boloni a Miláně.
