Michel Krieger se narodil v Obernai v roce 1944. Od roku 1976 žil ve Štrasburku, kde také docházel na večerní kurzy v École supérieure des arts décoratifs. I když se snažil absolvovat běžný cyklus uměleckého vzdělávání, jeho přijetí ve škole bylo považováno za neslučitelné s jeho postavením osoby na invalidním vozíku. Přesto pokračoval ve svém obrazovém vzdělávání jako samouk. Vyvinul důrazně figurativní styl malby (označovaný rovněž jako „nová“, „narativní“ nebo „kritická“ figurace). V jeho práci má zvláštní místo lidské tělo, které však současně na jeho malbách obvykle chybí. „Téma těla […] není v mém díle nikdy viditelné ani zhmotněné,“ vysvětluje Krieger. „Je evokováno materiálním prostředím, určitým druhem kukly, kterou si vytváříme jakožto druhou kůži, jako nový limit ochrany. […] V tématech, kterými se pravidelně zabývám, [nalezneme vždy] tuto opakující se dekoraci každodenní banality, která se vyznačuje tím, že chybí šikmé čáry, s po sobě jdoucími plochami, které jsou posazeny vedle sebe, že země je nepřítomná a čas je jen detailem zamrzlé elementární síly.“
Krieger věnoval více než deset let svého života politickému aktivismu, který byl srovnatelný s jeho uměleckým úsilím, přičemž však nikdy nepřestal malovat. V letech 1989 až 2001 působil jako člen obecního a magistrátního zastupitelstva ve Štrasburku. Ve svých funkcích se věnoval umění ve městě, a konkrétně rozmísťování současných uměleckých děl ve veřejném prostoru. V letech 1991 až 2001 byl společně se starostou Štrasburku pověřen veřejnými zakázkami. Během tohoto období vedl rovněž reflexi o umění, přičemž dohlížel na práci výborů odborníků pověřených uměleckým designem prvního tramvajového systému ve Štrasburku. Tato reflexe vedla k dvěma projektům: Écrire les frontières, le Pont de l’Europe a Jardin des deux rives, který byl otevřen v roce 2004.
Po roce 1975 se Krieger účastnil skupinových výstav ve Francouzském institutu ve Florencii; mezinárodního veletrhu současného umění v Paříži v letech 1979 a 1980 a ve Štrasburku v letech 1980, 1981 a 1983; basilejského veletrhu v letech 1980 až 1985; výstav v „Espace Rhénan“ v Saverne v roce 1982 a v rámci „Sélest Art“ v roce 1985. Po první samostatné výstavě ve Francouzském institutu v Miláně v roce 1975 byla Kriegerova práce představena na výstavách v Goethe-Institutu v Lille (1976), v galerii Les Idées et les Arts ve Štrasburku (1977), v galerii Icare ve Štrasburku (1979), v Muzeu moderního a současného umění ve Štrasburku (1984) a v galerii AMC v Mylhúzách (1985), v galerii Zimmermann ve městě Vieux-Brisach (1991) a pravidelně – téměř každé dva roky – v galerii Schindler v Bernu a ve švýcarských galeriích v Ženevě (1981) a Lucernu (1982). Vystavoval v galerii Hoffmann v Erlangenu (1984), v muzeu Haus Loëwenberg v Gengenbachu (1989) a v galerii umění v Lahru (1988), Karlsruhe (1990) a ve městě Vieux-Brisach (1991). Vystavoval rovněž v muzeu Nérima v Tokiu a v japonském Darumaya-Seibu Fukui (1990 a 1991).
