Nikos Hatzikyriakos-Gikas se narodil v roce 1906 v Athénách. Jeho matka, členka významného rodu Gika, pocházela z ostrova Hydra, kde mladý Nikos v mládí strávil hodně času. Ostrovní krajina a její barevnost ovlivnily jeho vnímavý pohled a jeho budoucí malířskou tvorbu. Rodiče ho na naléhání školy, aby přehodnotili jeho studijní dráhu, poslali v roce 1917 studovat malířství k Vassilisovi Magiasisovi a v roce 1921 ke Konstantinosovi Parthenisovi. Po absolvování střední školy v roce 1922 se Hatzikyriakos-Gikas zapsal na filozofickou fakultu Athénské univerzity. Studium na univerzitě však zkrátil a následujícího roku se přestěhoval do Paříže. Ve francouzské metropoli navštěvoval hodiny francouzské a řecké literatury a estetiky na Sorbonně. V roce 1924 přešel na Akademii Ranson.
V tomto období se zúčastnil prvních skupinových výstav a v roce 1927 měl svou vůbec první samostatnou výstavu v pařížské galerii Percier. Následujícího roku proběhla jeho první výstava v rodných Athénách, a to po boku sochaře Michalise Tombrose v galerii Stratigopoulou.
Hatzikyriakos-Gikas se nechal inspirovat evropským modernismem 30. let, jako byl kubismus a konstruktivismus, a dokázal tyto styly využít ve svých motivech inspirovaných ostrovem Hydra, s bohatou paletou barev, v nichž kombinoval geometrii s teplým světlem a architektonickou estetikou.
V roce 1935 Hatzikyriakos-Gikas svou tvorbu diverzifikoval. Věnoval se současně sochařství, textilní tvorbě, ilustraci, rytecké práci a psaní. Společně s Dimitrisem Pikionisem, Sokratem Karantinosem a T. K. Papatsonisem vydával časopis To Trito Mati. Začal také navrhovat divadelní kostýmy pro hry, jako je Jak se vám líbí od Williama Shakespeara („Chicken Theater“) či Žárlivý Petřík od Molièra („Nová dramatická škola“, S. Karantinos, 1938). Věnoval se psaní a publikoval v mnoha řeckých časopisech a sbornících. Po válce ho jeho teoretické psaní přivedlo k akademickému vyučování a profesuře. V letech 1945–1958 učil na Fakultě architektury univerzity NTUA. V roce 1982 získal čestný doktorát na Aristotelově univerzitě v Soluni, v roce 1987 se stal čestným členem britské Královské akademie umění a v roce 1991 obdržel čestný doktorát na Filozofické fakultě Athénské univerzity.
V roce 1986 věnoval Hatzikyriakos-Gikas 46 svých děl athénské Národní galerii umění a v roce 1991 věnoval svůj třípatrový dům Benakiho muzeu a stala se z něj Galerie umění Nikose Hadjikyriakose-Gika, fungující jako pobočka Benakiho muzea.
Jeho dílo se dočkalo mnoha retrospektiv, které uspořádaly mimo jiné: Britská rada, Athény (1946), galerie Whitechapel, Londýn (1968), Národní galerie umění v Athénách, Řecko (1973), galerie Trito Matigallery, Athény, Řecko (1984), Makedonské muzeum současného umění, Soluň, Řecko (1987), Královská akademie umění, Londýn (1988). Po jeho smrti byly uspořádány následující retrospektivní výstavy: Benakiho muzeum, Athény, Řecko (2006) a Androské muzeum současného umění, Řecko (2011).
Nikos Hatzikyriakos-Gikas zemřel v roce 1994.
