Paul Winstanley se narodil v roce 1954 v Manchesteru. Studoval malbu na Lanchester Polytechnic v Coventry (1972–1973), Cardiff College of Art (1973–1976) a Slade School of Fine Art (1976–1978).
Winstanley, obeznámen s předpoklady modernismu 20. století, se pokusil vyhnout strnulosti, kterou z nich cítil, tím, že přijal principy minimalismu a spojil je s piktorialismem využívaným ve fotografii. V tomto prvním období se mu naskytlo několik významných příležitostí: jeho malba s názvem Walkway byla v roce 1989 vystavena ve Whitechapel Open (poté s ní vyhrál první cenu Unilever); v rámci rezidenčního uměleckého programu galerie Kettle’s Yard strávil rok na Churchill College v Cambridgi, přičemž Newnham College mu poskytla prostor zvaný „Old Lab“ (Stará laboratoř) ve svých zahradách jako ateliér. Tyto pocty dále podnítily Winstanleyho tvůrčí činnost a umožnily mu vydat se na průzkum ještě osobnějších způsobů vyjádření, které se následně staly jeho rukopisem.
Některé náznaky se objevily již roku 1990, když se umělec zaměřil na poválečné interiéry a další prostory funkcionálního anglického modernismu. Tato díla, na kterých se již projevuje přítomnost v prázdnotě, pomíjivost a potenciál blížící se změny, byla v roce 1993 představena na výstavě Driven Landscapes v Camden Arts Centre a poté v letech 1997–1998 na výstavě Annexe v rámci série Art Now v Tate v londýnském Millbanku.
Tyto vyvíjející se umělecké jistoty ještě zesílila vážná dopravní nehoda. Zkoumání vztahů mezi interiérem a exteriérem, vyjádření přítomnosti prostřednictvím nepřítomnosti a dojem, že se právě „něco stalo“ – to všechno je obsaženo v sérii Veil, která představuje zrod nového začátku. Znamenalo to rovněž změnu technické koncepce, kdy dal Winstanley před napnutým plátnem přednost dřevěným a hliníkovým deskám.
Prostřednictvím těchto nepřímo vyjádřených prchavých motivů Winstanley zapojuje diváka do komplementárního narativního vztahu, když ho zve, aby nahlédl dovnitř a zkusil si představit, co se stalo, nebo odhadnout, co asi bude dál.
Winstanleyho významné výstavy zahrnují tyto: Maureen Paley/Interim Art, Londýn (1994); Nathalie Obadia, Paříž a CRG, New York (obě 1995) a Kerlin Gallery, Dublin (2002), John Moores, Liverpool (2004) a velká retrospektivní výstava jeho díla v Art Space v Aucklandu na Novém Zélandu (2008).
Mezi jeho poslední výstavy patří: After the War the Renaissance, 1301PE, Los Angeles (2020); Altered States, Vera Munro Gallery, Hamburk (2019); Paul Winstanley, Pilar Serra, Madrid (2018); Paul Winstanley, Alan Cristea Gallery, Londýn (2018); Faith After Saenredam And Other Paintings, Kerlin Gallery, Dublin (2017); Art School: New Prints and Panel Paintings, Alan Cristea Gallery, Londýn (2016); Art School, Mitchell-Innes & Nash, New York (2015); Art School, 1301PE, Los Angeles (2014); Art School, Kerlin Gallery, Dublin (2013), a Art School, Vera Munro Gallery, Hamburk (2013).
