Peter Briggs se narodil v roce 1950 v Gillinghamu. V letech 1963–1973 se vzdělával na Hornsey College of Art, navzdory svému britskému původu je však tento sochař známý zejména díky své práci ve Francii, kde se usadil v roce 1973. Tam se také ze studenta stal učitelem a vyučoval v École nationale des beaux-arts v Dijonu a poté v Rennes. Záměrná snaha tohoto umělce distancovat se od nejnovějších trendů mu dává neobvyklé místo na scéně současného umění vzhledem ke kultuře, z níž pochází, a ke kultuře, kterou si zvolil.
V roce 1976 uspořádal Briggs ve spolupráci s Jeanem-Marcem Poinsotem sympozium o sochařství. Mezi pozvanými byli i Jean Clareboudt a Barry Flanagan (pro nějž Briggs pracoval jako asistent). Flanaganův vliv je místy stále patrný, zejména v hrudkovitém, akumulativním aspektu velké části jeho lineárního sochařství. Tam, kde Flanagan ponechal motivy zvířat (téměř výhradně králíka), se Briggs vrátil k organičtějším a symboličtějším formám, jako je kořen, kukla, jádro či skořápka.
Z tematického hlediska koncipuje Briggs své dílo v cyklech, které jsou záměrně otevřené, aby se k nim mohl vrátit, někdy i o několik let nebo desetiletí později. Procesy, techniky a formy, s nimiž Briggs experimentuje, odkazují na historii sochařského média ve snaze uvést díla a jejich vystavení do souvislostí. Tím, že není Briggs omezován potřebou sledovat současné trendy, může volně procházet epochy a styly a vytvářet, jak uvádí, „anachronické indexy, v nichž jsou soudobé, rekreační, reprodukované nebo historické prvky uspořádány tak, aby dávaly prostoru zvláštní význam“.
V Briggsově díle, které lze popsat jako zkoumání dialektiky minulosti a budoucnosti, hraje samozřejmě významnou úlohu čas. Sochař popisuje své médium jako úhel pohledu nebo historické umístění, které umožňuje specifický pohled na moderní a současnou situaci.
Briggs žije a pracuje mezi Dillí (kde v roce 2002 založil ateliér, v němž hledá nové techniky) a městem Tours, kde od roku 1983 vyučuje sochařství na École supérieure des beaux-arts.
