Peter Doig se narodil v roce 1959 v Edinburghu. Ačkoliv se Doig narodil ve Skotsku, vyrůstal většinu času na Trinidadu (kam se původně přestěhoval v roce 1962) a v Kanadě (od roku 1966), než se přestěhoval do Londýna (1979), kde studoval na Wimbledon School of Art (1979–1980), St Martin’s School of Art (1980–1983) a Chelsea School of Art (1989–1990). Po rozpačitých začátcích v Británii, během kterých se Doig zaměřil více na hledání vlastního hlasu, než na to, aby si vydobyl věhlas, mu s nalezením kořenů tvorby pomohl návrat do Kanady a poté na Trinidad.
Tento pokorný umělec se pak rychle dočkal úspěchu díky trhu s výtvarným uměním. V roce 2007 se jeho obraz White Canoe (1990–1991) prodal na aukci za rekordních 11,3 milionu dolarů, což z Doiga v té době udělalo nejvýše oceněného malíře v Evropě (tento titul převzal v roce 2011 Lucian Freud). Avšak místo aby oslavoval, byl Doig otrávený tím, co tento úspěch symbolizuje, pokud jde o měřítko trhu s uměním, jeho zdraví a cestu, po které se ubírá. To ale nezastavilo prudký nárůst zájmu trhu s uměním o tohoto umělce, neboť v roce 2013 se v Londýně vydražil další z jeho obrazů, The Architect’s Home in the Ravine, za 12 milionů dolarů; Gasthof zur Muldentalsperre byl prodán v aukčním domě Christie’s v roce 2014 za 17 milionů dolarů; Swamped se v roce 2015 prodal rovněž v Christie’s za 25 milionů dolarů; a Rosedale byl prodán za necelých 29 milionů dolarů o několik let později.
Doigův styl je velmi osobní. Dokud Doig nezačal navštěvovat uměleckou školu, o umění nic nevěděl, měl málo referenčních bodů a razil si vlastní cestu, protože nepociťoval žádnou estetickou spřízněnost nebo preference. Důležitou součástí jeho metody byly fotografie, které mu umožňovaly tvořit za pomoci paměti a zástupných prostorových prvků. Malířovy proměnlivé výjevy, částečně romantické a částečně mystické, vzbuzují pocit hrůzy a mírného smutku. Mnohé z jeho krajin zobrazují meteorologickou abstrakci, inspirovanou pravděpodobně vzpomínkami z dětství na zamrzlou krajinu Kanady, a zároveň evokují mozaiku estetických odkazů, které sahají od Muncha po Friedricha.
Tato dichotomie mezi umělcovou opravdovostí a tržní popularitou z něj do jisté míry učinila miláčka kritiků, kdy lidé jako Jonathan Jones hájili Doigovo místo na současné umělecké scéně z důvodu oživení, které jeho umění ztělesňuje.
Tento jedinečný status pomohl Doigovi zajistit řadu výstav, z nichž první byla jeho samostatná výstava v roce 1991 ve Whitechapel Gallery, poté co získal uměleckou cenu Whitechapel (1990). Dále vyhrál první cenu na soutěžní výstavě Johna Moorese a v následujících letech byl nominován na Turnerovu cenu (1993 a 1994).
Mezi jeho další důležité výstavy patří: Tate Britain (2008), která putovala do Musée d’Art Moderne de la Ville de Paris a do Schirn Kunsthalle Frankfurt; Dallas Museum of Art (2005); Pinakothek der Moderne, Mnichov (2004); Bonnefanten Museum, Maastricht (2003) a Whitechapel Art Gallery, Londýn (1998). Jeho rodné Skotsko si muselo počkat do roku 2013, kdy se konala jeho retrospektivní výstava ve Scottish National Gallery v Edinburghu. Další soubornou výstavou byla společná výstava v Montreal Museum of Fine Arts a Scottish National Gallery of Modern Art v roce 2014. V roce 2014 byla rovněž zahájena retrospektivní výstava v muzeu Fondation Beyeler v Basileji, která putovala roku 2015 do Louisiana Museum of Modern Art v dánském Humlebæku. Téhož roku byla uspořádána výstava jeho nejnovějších děl ve Fondazione Bevilacqua La Masa v italských Benátkách. V listopadu 2019 Doig představil své nové obrazy v Michael Werner Gallery.
Doig v současnosti žije a tvoří na Trinidadu.
