Richard Texier se narodil v Niortu v roce 1955. V roce 1973 se přestěhoval do Paříže, aby studoval na École spéciale d’Architecture. Následně získal doktorát v oboru užitého výtvarného umění na Université Panthéon-Sorbonne. Později přesídlil do New Yorku (1979), kde vytvořil postup nomádské tvorby, který nazval „Ateliers Nomades“ a replikoval na svých cestách po svém světě: pavilon kultury v Moskvě (1992); část bývalé továrny v Ivry-sur-Seine známá jako Karafiátová manufaktura“ (1993); vila Noailles de Hyères (1998); budova Starrett-Lehigh v Chelsea, New York (2002); maják v Cordouanu (2003); stará slévárna Liu v Šanghaji (2004); Yangon v Barmě (2012).
Z uměleckého hlediska je Texierovo jedinečné dílo inspirováno astronomií, zejména knihami prvních astronomů, a magií pobřeží. Výborným příkladem tohoto vlivu je Telluris Theoria Sacra, text o geologických procesech a původu vesmíru, který napsal Thomas Burnet v 17. století. Texierova díla na papíře jsou koncipována jako „teritoria“, která zkoumá, fragmenty prostoru, který s divákem sdílí. Zve nás na cestu za smyslem, která vede labyrintem jeho duševních cest.
Poprvé vystavoval v roce 1982 na mezinárodním veletrhu současného umění s galerií Claudine Bréguet. V roce 1989 mu v rámci oslav dvoustého výročí Francouzské revoluce francouzský stát zadal sérii tapiserií na téma Deklarace práv člověka a občana z roku 1789. Tyto práce byly postupně vystaveny v Opéra Bastille, Arche de la Défense, Assemblée Nationale, Musée départemental de la tapisserie d’Aubusson, Evropském parlamentu a Musée du Luxembourg v Paříži.
Od roku 1992 vytvořil několik soch, zejména bronzových mytologických zvířat, která tvoří jeho výklad pojmu hybridizace. Současná Texierova práce se i nadále opírá o jeho tvůrčí strategii známou jako „Pantheo Vortex“, která je uměleckým zkoumáním záhadnosti a krásy světa.
Texier obdržel řadu ocenění a řádů, zejména: důstojník Národního řádu za zásluhy (udělen v květnu 2016); oficiální malíř námořnictva (udělen v roce 2015) a rytíř Řádu umění a literatury (udělen v červenci 2014).
Ve 21. století uspořádal tyto samostatné výstavy: Sculptures, Galerie Artcurial, Paris, Francie (2000); Galerie J. Bastien Art, Brusel, Belgie (2001); Suite des droits de l’homme, 7 tapisérií d’Aubusson, Musée du Président-Jacques-Chirac, Francie (2002); Nomadic Atelier, Galerie Atelier 14, New York, USA (2002); Les îles de la destinée, Galerie Tessa Herold, ARCO, Madrid, Španělsko (2004); Réalisation de 8 vitraux, Abbaye d’art de Trizay, Trizay, Francie (2004); Musée des beaux-arts de Shanghai (Shanghai Meishu Guan) v Šanghaji, Čína (2005); Cinq grandes sculptures en bronze, Grand Palais, Paříž, Francie (2006); Opere recenti, Galleria San Carlo, Miláno, Itálie (2007); Paintings on Chinese Nautical Charts – New York by Richard Texier, Alice King Gallery, Hongkong (2007); Créatures mythiques, M Art Center de Shanghai, Čína (2008); Theoria Sacra, Galerie Pierre Levy, Paříž, Francie (2011); Governor’s Residence, Rangún, Barma (2012); 11 sculptures monumentales sur Orchard Road v Singapuru (2013); Pantheo-Vortex, Galerie Guy Pieters, Saint-Paul-de-Vence, Francie (2014); Lumière, Galerie Downtown, Paříž, Francie (2019).
Texier žije a pracuje v Paříži.
