Sotiris Sorogas se narodil v roce 1936 v Athénách. V letech 1957–1961 studoval hagiografii a poté postbyzantské a lidové umění (díky stipendiu Královského institutu z roku 1958) u Moralise na Athénské škole výtvarných umění. V roce 1971 využil stipendium Fordovy nadace a odcestoval do USA, Anglie, Francie a Itálie, aby si zde prohloubil své znalosti a porozumění mezinárodnímu umění. Později působil jako odborný asistent kreslení na katedře architektury Národní univerzity Metsoveion a v letech 1964–2003 byl profesorem na škole architektury Národní technické univerzity.

Sorogasovo umění je prodchnuto silou základních humanistických témat, a to tragédie, smrti a strachu, který vzbuzuje. Této introspektivní cesty dosahuje soustředěním naturalistických nebo symbolických prvků – jako jsou kameny, praskliny a poničené nebo zrezivělé části lodí – na bílém, čistém a éterickém pozadí. Překrývání rozkladu a věčné čistoty způsobuje šok, který je jemný a zároveň zjevný.

První výstavní zkušenost získal v roce 1962, kdy se zúčastnil druhé Panhelénské výstavy pro mladé umělce v Italském institutu v Athénách. Na jeho první samostatnou výstavu se v Athénách čekalo desítky let, nicméně umělec se dokázal zapsat do povědomí města, neboť vytvořil šest monumentálních výtvorů, které od roku 2010 zdobí stanici athénského metra Stathmos Larissis.

Sorogas reprezentoval Řecko na různých mezinárodních bienále a výstavách: São Paulo (1981), Europalia (Belgie, 1982), 21. Mezinárodním festival malby (Cagnes-sur-Mer, France, 1989).

Byl zakládajícím členem Skupiny pro komunikaci a vzdělávání v oblasti umění a členem redakční rady časopisu Speira, který se věnuje teorie umění. V roce 2004 byl oceněn Athénskou akademií za přínos v oblasti umění.

Sotiris Sorogas žije a pracuje v Athénách.