Stefan Gierowski se narodil v roce 1925 v Čenstochové. Umělec se narodil do umělecky zaměřené rodiny intelektuálů: jeho otec Józef miloval malířství a jeho strýc Antoni se v 19. století věnoval grafice. Vypuknutí druhé světové války Gierowskému znemožnilo, aby začal ihned rozvíjet svůj talent, a to navzdory ranýmn uměleckým predispozicím. Po vzoru své matky Stefanie se mladý Gierowski připojil k Svazu ozbrojených sil a později k Zemské armádě, přičemž se podílel na odbojových činnostech pod krycím jménem „Hubert“. Při této odbojové činnosti umělec v roce 1941 ve věku 16 let absolvoval svou první uměleckou přípravu pod vedením Andrzeje Oleśe. Tuto první zkušenost předčasně ukončilo jeho převedení na inspektorát v Čenstochové. Poté absolvoval několik kurzů pod vedením různých polských umělců.
Po rozpuštění Zemské armády se Gierowski zapsal na Akademii výtvarných umění v Krakově (1945–1948) a na Fakultu dějin umění Jagellonské univerzity. Tyto doplňkové kurzy rozšířily umělcovy obzory a umožnily mu seznámit se se všemi aspekty modernosti. Jeho nahromaděné zkušenosti jej rovněž přiblížily nové polské mladé umělecké generaci, ke které patřili Jerzy Panek, Zbigniew Grzybowski, Stanisław Wójcik a Andrzej Wróblewski. Rozšíření obzorů zahrnuje i spolupráci s kulturními institucemi a aktéry, jako např. se společenským a literárním týdeníkem Wieś, kde Gierowski začal v roce 1949 působit jako technický editor. V tomto období umělec rovněž ilustroval knihy pro své přátele a představil svou ranou práci na výstavách, čímž si postupně budoval pověst.
Skutečný vstup Gierowského na uměleckou scénu přišel v roce 1955 v podobě jeho účasti na celostátní výstavě mladých umělců Against War – Against Fascism , která se konala ve varšavském Arsenalu a která zviditelnila celou polskou generaci odmítající estetickou nadvládu socialistického realismu. Umělci, s nimiž Gierowski vystavoval svou tvorbu, by se stali jeho celoživotními přáteli.
Rok 1957 znamenal pro Gierowského zlom. Zviditelnění, které mu přinesla výstava mladých umělců, bylo předzvěstí jeho první spolupráce s galerií Krzywe Koło Gallery a začátkem důležitého partnerství. Gierowski byl rovněž zvolen tajemníkem valného shromáždění okresních zástupců Sdružení polských umělců a designérů. Z uměleckého hlediska se jedná o rok, během kterého Gierowski začal pracovat na své sérii Paintings, která se stala základem jeho umělecké tvorby. Každé dílo, které je součástí série, je označeno římskou číslicí. Za inspiraci lze považovat několik uměleckých hnutí dané doby, avšak celé dílo nepodléhá žádným pravidlům. Zaměřuje se spíše na základy malířství: světlo, barvu a texturu.
V roce 1962 začal Gierowski vyučovat na Akademii výtvarných umění ve Varšavě, kde v letech 1975 až 1981 působil jako děkan fakulty malířství. V roce 1965 otevřel ateliér nabízející soukromou výuku. Jeho pedagogickému přístupu byla vlastní přátelskost a otevřenost. I když byl ateliér skromnou iniciativou, v průběhu deseti let jím prošlo více než sto absolventů, včetně významných jmen polského současného umění: Marian Czapla, Krzysztof Wachowiak, Jarosław Modzelewski a Marek Sobczyk (oba členové sdružení Gruppa), Ryszard Woźniak, Włodzimierz Pawlak, Tomasz Milanowski, Antoni Starowieyski a Jerzy Kalina.
Gierowski reprezentoval Polsko na 1. bienále mládeže v Paříži (1959), 5. mezinárodním bienále současného umění v São Paulu (1959) a na výstavě 15 Polish Painters v Muzeu moderního umění v New Yorku (1961). Za svůj přínos v oblasti umění a kultury získal několik ocenění: cenu Jana Cybise (1980); rytířský kříž s hvězdou Řádu polské obrody (1997); cenu Kazimierze Ostrowského (2005) a zlatou medaile za zásluhy v oblasti kultury – Gloria Artis (2005).
