Suzana Danová se narodila v roce 1976 v Bukurešti. Její dětství poznamenalo vyhnání, izolace a rumunská revoluce v roce 1989. Nová politická situace jí však umožnila, aby se začala zajímat o umění a kulturu a aby se – jak ji radil její otec – dívala na život „romanticky“. Na základě tohoto impulzu se zapsala na Střední umělecko-průmyslovou školu v Brašově a později na Národní akademii umění v Bukurešti (1999). Nezajímala se příliš o přísnou akademickou metodiku, spíše sbírala užitečné informace, které by se jí hodily v pozdější praxi, a navštěvovala různé specializované kurzy. Vypravila se také do Itálie. Tato cesta ji ovlivnila v tom, že začala mít chuť něco tvořit a prožít estetické nadšení.
V návaznosti na tento pocit neomezené umělecké svobody Danová zkoumala, experimentovala a našla svůj hlas v rychle se vyvíjejícím prostředí rumunského soudobého umění. Díky zdravé dávce humoru propůjčila malířskému surrealismu určitý ironický nádech v duchu současného umění. Tím, že vyvažuje tvůrčí mikro- a makroperspektivu, kultivuje chaos a odhaluje jedinečnost a smysl.
Současně se také pokoušela zachovat si tento pocit během svého působení na útvaru ochrany památek a kulturního dědictví na Národním institutu optoelektronického výzkumu a vývoje v Bukurešti. Její obrazy působí esteticky uhlazeným dojmem grafického umění, příp. reklamy, zatímco spiklenecky „mrkají“ na diváka prostřednictvím ironické symboliky, motivů nebo volby kompozice. Například záliba umělkyně v ne právě rafinovaných, ale velmi zábavných falických alegoriích je efektivním způsobem, jak se vysmívat těmto nadčasovým tropům a vytvářet pro ty, kteří jsou schopni číst obrazy oběma způsoby, dvojsmyslné hříčky.
Umělkyně v současné době žije a tvoří v Bukurešti.
