Svetozár Ilavský se narodil v Bratislavě v roce 1958. Studoval monumentální malbu na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě (1979–1985). Během studia rozvinul svůj umělecký arzenál, který zahrnuje malbu, kresbu, grafický design, sochařství, architektonickou tvorbu, scénografii a multimediální projekty, zejména v souvislosti s elektroakustickou hudbou. Obecně jej výrazně inspiruje hudební skladba a osobnosti, které s ní experimentovaly (např. John Cage). Přestože mu toto obohacující prostředí prospělo, označuje se Ilavský převážně za samouka.
Ilavský se svými experimenty spolu s Laco Terenem, Ivanem Csudaiem a Stanem Bubánem podílel na prosazení principů postmoderny (transavantgardy) na Slovensku. Tento směr se stejně jako Junge Wilde (Young Wild Ones) v Německu zaměřil na umělecké formy, jejichž prostřednictvím vyzýval k přehodnocení zásad konceptualismu. Ačkoli dílo Ilavského nepatřilo v této době k nejviditelnějším, dnes se uvádí mezi nejlepšími. V autorově tvůrčím procesu hrají důležitou metodickou úlohu intuice a improvizace. Umělecká díla a jejich směry ze sebe navzájem čerpají, posilují se nebo se od sebe odchylují organickým způsobem, který se Ilavský nesnaží příliš kontrolovat. Výsledný korpus rozdělil do několika oddílů: KDYŽ JSEM SÁM DOMA – PLEONASMUS – PARTITURY A INTERMEDIÁLNÍ PROJEKTY – CHRISTOLOGICKÁ TÉMATA, PER PENDERECKY – TVORBA PRO ARCHITEKTURU. Rovnováha nebo její absence jsou základní zásadou celé jeho umělecké dráhy.
Pokud jde o rozměry, fascinuje jej monumentální formát a pravidelně používá při malbě lešení. Gigantické měřítko mu umožňuje přivlastnit si a ovládnout výstavní prostory v galeriích a muzeích, kde se podle jeho názoru malé kusy utápějí v bílé.
Nechvalně známá a mírně kontroverzní veřejná zakázka znázorňující Julia Satinského je hlavním odkazem Ilavského v jeho rodné Bratislavě. Umělecké dílo, lesklé abstraktní znázornění, je interpretováno většinou jako vozidlo, buď kolo, nebo motorka. Sám autor je označil za „kráčející stůl se shrnutým ubrusem, na němž je postavena Satinského busta“.
Ilavský měl samostatné výstavy v řadě měst, mezi něž patří: Bratislava (1986, 1987, 1988, 1990, 1991, 1993, 1995, 1998, 2002, 2006 a 2008), Vídeň (1990), Praha (1991 a 1997), Frankfurt nad Mohanem (1991), Mnichov (1991) a Tenerife na španělských Kanárských ostrovech (1992 a 1995).
Ilavský žije a pracuje v Cíferu na Slovensku.
