Američan Tim Gilman se narodil v roce 1971 v Connecticutu. Ačkoli je Tim Gilman v kulturních kruzích považován především za výtvarníka, jeho profesní dráha je ve skutečnosti velmi rozmanitá. S doktorátem v oboru médií a komunikace spojuje umění a marketing a snaží se nově definovat kulturní podnikání a kulturní instituce prostřednictvím myšlenek společenské angažovanosti, transparentnosti a udržitelného růstu.
V rámci této iniciativy realizoval řadu někdy překvapivých projektů. Je zakladatelem a uměleckým ředitelem Gulliver’s Gate, muzea miniatur na Times Square v New Yorku, které vzniklo jako crowdfoundový projekt na platformě Kickstarter. Pracoval také jako copywriter a kreativní ředitel v marketingových společnostech Bodden Partners a McCann Erickson. Gilman stál u zrodu kreativních projektů v různých oblastech: podílel se na založení Studia 360, interdisciplinárního uměleckého programu neziskové rozhlasové stanice WNYC, byl zakládajícím kreativním ředitelem firmy Wunderman, největší marketingové agentury v Praze, a spolupracoval s českou funkovou skupinou Sexy Dancers na jejich albu, které získalo dvě ceny Akademie populární hudby. V současné době je výkonným ředitelem newyorské neziskové organizace Resilience, Education, Training and Innovation (RETI), zabývající se problematikou odolnosti velkoměst vůči přírodním katastrofám. Působí také jako hostující profesor na Columbia University Graduate School of Architecture, Planning and Preservation v New Yorku, na Parsons School of Design v New Yorku, School of the Visual Arts v New Yorku a dalších uměleckých škodách. Píše do kulturních rubrik a je autorem knihy The Academy of Forgetting, která propaguje vznik vzdělávací instituce nového typu.
Umělecky je jeho konceptuální tvorba výsledkem vztahu se ženou Františkou, s níž žije od roku 1998. Ačkoli se Gilmanovi věnují nejrůznějším žánrům, lze v jejich tvorbě vysledovat určitá základní témata, která procházejí všemi použitými médii, přístupy i technikami. Jedním z nich je motiv „vymazané architektury“, kdy si umělec klade otázku, jak by to vypadalo, kdyby všudypřítomné stavby zničehonic zmizely, a vznikla tak jakási prostorová rovnováha mezi přítomností a nepřítomností. Klíčovým motivem je také „skrytý prostor“, třeba za dveřmi nebo pod schodištěm – anebo také neviditelný prostor, kterým je lidská paměť. Dalším tématem je uchovávání, kopírování a vymazávání informací v kontrastu technického a lidského potenciálu. Prostřednictvím paměti otevírají téma subjektivity, individuality a intimity, které Tim a Františka Gilmanovi často zkoumají „prostorovými“ prostředky. Typickým motivem je zde napětí mezi fragmentem a celkem.
