Tomasz Ciecierski se narodil v roce 1945 v Krakově. Jeho akademický život jako umělce se točí kolem Akademie výtvarných umění ve Varšavě. Do roku 1971 na akademii studoval a následně zde v letech 1972 až 1985 vyučoval. Jako stipendista se dostal do muzea Stedelijk v Amsterodamu (1981) a později do Musée d’Contemporain v Nîmes (1990–1991). Ciecierski byl žákem evropských mistrů a jeho raná tvorba evokuje změny, ke kterým došlo od renesance až po 20. století.
Coby technický kreslíř se malíř v raných letech věnoval zdánlivě uspěchaným skicám vyjadřujícím jak rozpoložení, tak sémiotický význam. Fyzičnost těchto skic hovoří o metatechnickém přístupu Ciecierského ke médiu malířství: snaží se nalézt podstatu umění, přičemž neustále přizpůsobuje a rozvíjí své pojetí.
80. léta, kdy se malíř odklonil od tradiční obrazové kompozice, znamenají zlom v jeho tvorbě. Ciecierski začal tvořit reliéfní kompozice a směřoval k abstrakci. Tyto struktury začaly postupně zpochybňovat plochost obrazu – plátna se překrývají a vytváří vrstvy. Výsledek připomíná strukturu japonských grafik, při jejich tvorbě umělci využívali vrstvení s cílem nahradit chybějící perspektivu.
V 90. letech roste význam krajiny jako žánru a námětu. Krajina, která byla původně druhořadá a pouze doplňovala umělcovy kompozice, se postupně stává ústředním prvkem umělcových stále rozmanitějších obrazových koláží. Přestože se Ciecierski ve své tvorbě věnuje přírodě, netvoří v plenéru. Scenérie však nezachycuje v plenéru, při jejich reprodukci ve svém ateliéru spoléhá spíše na svou paměť.
Metakritický přístup přivedl Ciecierského k tomu, že zhruba v roce 2000 okomentoval svou vlastní tvorbu tím, že přemaloval svá předchozí díla, čímž je ze svého pohledu ohodnotil. Tím, že svou vlastní tvorbu chápal jako již existující média nebo nalezené předměty, mohl do ní svobodně zakomponovat další předměty nebo obrazy. Jeho kolážová tvorba dosáhla vrcholu v roce 2004, kdy realizovat kompozici bez názvu tvořenou 480 malými fotografiemi upevněnými na desce o rozměrech 120 x 603 cm. Toto dílo odráží umělcův vlastní proces dokumentace (pohlednice, novinové výstřižky, polaroidní fotografie, amatérské fotografie), který je zachycen v jeho ateliéru.
Kolem roku 2005 se Ciecierského tvorba stala rozmanitější. V roce 2003 uspořádal v Bunkier Sztuki v Krakově sólovou výstavu Pact with painting, která měla být jeho osobní retrospektivou, série Happy 50s z roku 2006 měla být úvahou o umění 20. století a výstava Złoty Środek z roku 2013 umělci umožnila vrátit se ke své vlastní tvorbě a stylisticky ji „oživit“.
V návaznosti na plodné diskuze a podnětnou spolupráci Ciecierski spolu s Ryszardem Grzybem, Robertem Maciejukem, Pawełem Susidem, Włodzimierzem Zakrzewským a Tomaszem Tatarczykem založili uměleckou skupinu Pendzle, která má na svém kontě několik zajímavých iniciativ, včetně DESA NT (2014) a 454 years of Polish art. The Pendzle Group Exhibition (2018).
Ciecierski v současné době žije a tvoří ve Varšavě.
